Existoval jen jeden Tyrannosaurus? Slavný predátor měl možná bratříčky

18.07.2022 - Vladimír Socha

Dinosauřímu druhu Tyrannosaurus rex se podařilo to, co žádnému jinému – vystoupil z učebnic paleontologie a stal se součástí široké popkultury. Nejznámější zvíře prehistorie však stále provázejí nezodpovězené otázky

<p>Dnešní rekonstrukce zobrazují tyranosaura s výrazným opeřením. Zmíněný posun se objevil především v poslední dekádě.<em> (ilustrace: Shutterstock)</em></p>

Dnešní rekonstrukce zobrazují tyranosaura s výrazným opeřením. Zmíněný posun se objevil především v poslední dekádě. (ilustrace: Shutterstock)


Reklama

Díky svému prominentnímu postavení u laické i vědecké veřejnosti patří tyranosaurus také mezi nejlépe prozkoumané dinosaury, ačkoliv zcela kompletních koster se našlo pouze několik. Vědci dokázali stanovit řadu jeho charakteristik: Živil se jako predátor, dorůstal váhy pěti až sedmi tun a umíral relativně mladý – nejstarší nalezené zvíře se dožilo 28 až 33 let. Spory panují ohledně jeho rychlosti a dosud nevíme s jistotou, zda uměl pomalu běhat, nebo spíš jen rychle chodit. O tom, že máme co do činění s jediným druhem, však až donedávna nepochyboval téměř nikdo. 

Stojaté vody ovšem nyní rozvířila trojice badatelů v čele s Gregorym S. Paulem, kteří ve své studii tvrdí, že rod Tyrannosaurus ve skutečnosti zahrnoval ještě minimálně dva další druhy: Kromě proslulého taxonu T. rex má jít také o T. imperator a T. regina. „Imperator“ neboli „císař“ měl představovat nejmohutnější a nejstarší druh, z něhož vzešli „král“ i „královna“ – údajně vývojově vyspělejší a žijící asi o milion let později. Anatomické rozdíly spatřují autoři v celkových proporcích, mohutnosti kostí i počtu zubů. Jsou však jejich závěry opodstatněné?

Málo zubů, málo lebek

Myšlenka, že v minulosti existovalo více druhů rodu Tyrannosaurus, je staršího data. Již počátkem 80. let 20. století Robert T. Bakker tvrdil, že se na konci křídového období vyskytoval na západě Severní Ameriky nejen „klasický“ Tyrannosaurus rex, ale také další druh, jemuž dal paleontolog přezdívku „Tyrannosaurus x“. K uvedenému dělení ho vedl fakt, že se jednotlivé exempláře lišily jedním anatomickým znakem, a sice tvarem i počtem zubů v přední části dolní čelisti na zubní kosti. Bakker však neměl k dispozici dostatečně reprezentativní vzorek tyranosauřích lebek, proto svůj závěr nikdy formálně nepublikoval. 

Ke stejnému výsledku po něm nicméně na přelomu 80. a 90. let dospěli i již zmíněný Gregory S. Paul a Ralph E. Molnar, kteří rovněž nezavrhli možnost existence jiného druhu tyranosaura. Rozdílnosti ve stavbě a pozici zubů jsou ovšem vcelku zanedbatelné a v současnosti je nelze považovat za definitivní důkaz existence nového tyranosauřího druhu, protože T. rex vykazuje velmi vysokou rozmanitost anatomických znaků. Rozdíly mezi jedinci mohly způsobit nemoci, odlišný styl lovu i dalších aktivit, růstové deformace či kvalita výživy. Masivnější kostry pak mohly jednoduše patřit starším jedincům. Existují však i jiné indicie o rozdílnosti, které již tak snadno vysvětlit nelze.

Dva, nebo i tři

Například jedinec nazývaný Samson měl stehenní kost dlouhou 129 cm, což zhruba odpovídá hodnotě 131 cm u jeho protějšku pojmenovaného Stan. Lebka Samsona ovšem se 104 cm nedosahuje ani 80 % délky lebky druhého zmíněného tvora, což se dá jen stěží objasnit podvýživou či patologickým růstem. Mohla být individuální variace v rozměrech jednotlivých částí těla u tyranosaurů až tak velká? Nebo se spíš jedná o dva různé druhy rodu Tyrannosaurus? Či dokonce o dva různé rody příbuzných dinosaurů? 

Podle autorů nové studie jde v tomto a dalších případech o důkaz, že kdysi existovaly minimálně tři druhy. Každopádně si musíme uvědomit, že se T. rex v průběhu zhruba dvou milionů let své existence velmi rozšířil a vytvářel nejspíš autonomní populace, jež se od sebe mohly velikostně i tvarově značně lišit: Jinak mohla vypadat například varieta z území dnešní Britské Kolumbie a jinak mnohem jižněji žijící varieta z Mexika, přičemž je mohly dělit celé tisíce kilometrů laramidijské pevniny. Je dokonce pravděpodobné, že pokud by tyranosauři přežili velké vymírání, jejich vzdálené populace by se rozdělily natolik, že by z nich časem vznikly dva zcela odlišné druhy. Můžeme však již na základě současných znalostí usuzovat na existenci tří rozdílných druhů?

Vědci se neshodnou

Na jednu stranu dává uvedená myšlenka dobrý smysl: Tyranosaurus byl patrně jediným velkým masožravcem ve svém ekosystému, což představuje neobvyklý jev, který neodpovídá situaci v moderních ekosystémech ani v těch ostatních z jiných období druhohorní éry. Paul s kolegy předpokládají, že se Tyrannosaurus imperator vyvinul asi před 68 miliony let na východě Asie nebo již v Severní Americe a specializoval se na lov velkých a nebezpečných dinosaurů, včetně rohatého triceratopse či kachnozobého edmontosaura. Později z tohoto původního druhu vzešli T. rex i T. regina coby již relativně lehce stavění tvorové, kteří se navzdory značné hmotnosti nejspíš dokázali pohybovat rychle a svižně. 

Thomas Carr, expert na tyranosauridy, však s výsledky nového výzkumu nesouhlasí. Jeho autoři totiž svá tvrzení založili na pouhých dvou anatomických znacích, zatímco Carr jich ve své vlastní práci o růstu a vývoji druhu T. rex rozlišoval kolem 1 850! Zatím ještě nemáme dostatek fosilního materiálu, abychom mohli rozhodnout, co představuje pouhou vnitrodruhovou rozmanitost, a co už poukazuje na existenci odlišných druhů.

TIP: Kolik tyrannosaurů obývalo naši planetu? Podle vědců miliardy

Když totiž zkoumáme rozdíly u současných obratlovců, vždy najdeme drobné variace, ale zároveň i pevně zakořeněné rozdíly, jež nám usnadňují jejich identifikaci a zařazení do systému živé přírody. V případě dávno vyhynulých druhů musíme počkat na objev fosilního materiálu s dobrým stupněm zachování. Teprve s dostatečně početným vzorkem exemplářů bude možné vypracovat analýzy, jež snad osvětlí míru variace a rozhodnou, zda jsme v uplynulých 120 letech objevovali desítky zástupců jediného druhu T. rex, nebo druhů tří. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Keltská polozemnice v archeoparku Nasavrky. (foto: Shutterstock)

Historie

Dospívající samec vydává při spatření člověka varovný výkřik. Dá se říct, že tento jedinec je usazen uprostřed „spižírny“. (foto: Shutterstock)

Příroda

Výzkumníci objevili dosud neznámou imunitní reakci uvnitř nosu, která bojuje proti virům způsobujícím infekce horních cest dýchacích. Další testy odhalily, že tato ochranná reakce je při nižších teplotách výrazně slabší – a to zvyšuje pravděpodobnost nákazy. (foto: Profimedia)

Věda

Osamělá akácie v roce 1961. (foto: Wikimedia Commons, Michel MazeauCC BY-SA 2.0)

Zajímavosti
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907