Farmy na moři: Norové přicházejí s ekologičtější variantou rybích farem

18.09.2019 - Vilém Koubek

Masové chovy jsou nešetrné k rybám a zároveň znečišťují okolí, které přeměňují v jedovaté semeniště parazitů. Norská společnost NRS má však plán, jak situaci změnit

<p>Klec pojme až 600 000 dospělých lososů a konstrukce má odolat i vlnám o výšce 15 metrů.</p>

Klec pojme až 600 000 dospělých lososů a konstrukce má odolat i vlnám o výšce 15 metrů.


Reklama

Ačkoliv by zdánlivě neškodné pobřežní rybí farmy měly sloužit k ochraně mořského života, podle nejnovějších pozorování ho spíš poškozují. Vodu v jejich okolí znečišťují farmaka a chemikálie, jimiž se farmáři pokoušejí udržet ryby zdravé a mimo dosah parazitů. Přesto se často nedaří kondici ryb zachovat a mnohé klece se mění ve zdroje problémů. 

Svoboda a volnost

Situaci dál zhoršuje fakt, že se u pobřeží nevyskytují dost silné proudy, aby rybí výkaly roznesly na větší vzdálenost a tím je „neutralizovaly“. Norská společnost Norway Royal Salmon (NRS) proto přišla s myšlenkou rybích farem na volném oceánu, které by byly šetrnější nejen k rybám, ale i k životnímu prostředí obecně. 

Pokud jde ovšem o konstrukci farmy, představuje otevřené moře spíš překážku: Klec s rybami totiž musí odolat proudům či vlnobití, případně námrazám. NRS proto navrhla skrýt téměř celou stavbu pod vodu a ukotvit ji ke dnu. Koš by měla tvořit prodyšná síťovina a speciální koule balastu by farmu s rybami vyzvedla nad hladinu nebo ji ponořila během 3–6 hodin

To nejlepší pro lososy

Vize NRS cílí na lososy, jedny z nejoblíbenějších ryb současnosti (viz Spotřeba ryb roste). Do každé klece by se jich mělo vejít až 600 tisíc a potravu jim zajistí automatické dávkovače. Pro zásobování vzduchem jsou pak po krajích farmy navrženy speciální kapsy. Čidla budou měřit sílu oceánských proudů, teplotu vody, její pH i množství biomasy v klecích. Získané informace poputují do datového centra na lodi, jež se postará o monitorování chodu farmy: K jednomu plavidlu se jich připojí hned několik a úkolem posádky bude dohlížet na funkci systému, případně reagovat na jeho výkyvy.

TIP: Lososi v klecích: Obří rybí farmy připomínají klecové velkochovy slepic

Zatímco návrh zařízení vzešel od již zmíněné společnosti NRS, technologického vybavení se ujala švédsko-švýcarská korporace ABB. První testovací klece by se měly dostat na otevřené moře ve druhé polovině roku 2020.

Spotřeba ryb roste

Ačkoliv pozemské oceány znečišťují plasty a kvalita vod obecně klesá, konzumace vodních živočichů naopak roste. V současnosti sní každý člověk na Zemi v průměru 22,3 kg ryb ročně, přičemž v roce 2014 se jednalo o „pouhých“ 20 kg. Zdaleka nejvíc konzumují dary moře Číňané, konkrétně 65 milionů tun za rok. Pro srovnání: Spotřeba v EU činí jen 13 milionů tun a v Japonsku 7,4 milionu. K nejoblíbenějším mořským živočichům patří lososi, tuňáci, tresky a krevety.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír
Revue
Zajímavosti

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907