Farmy na moři: Norové přicházejí s ekologičtější variantou rybích farem

18.09.2019 - Vilém Koubek

Masové chovy jsou nešetrné k rybám a zároveň znečišťují okolí, které přeměňují v jedovaté semeniště parazitů. Norská společnost NRS má však plán, jak situaci změnit

<p>Klec pojme až 600 000 dospělých lososů a konstrukce má odolat i vlnám o výšce 15 metrů.</p>

Klec pojme až 600 000 dospělých lososů a konstrukce má odolat i vlnám o výšce 15 metrů.


Reklama

Ačkoliv by zdánlivě neškodné pobřežní rybí farmy měly sloužit k ochraně mořského života, podle nejnovějších pozorování ho spíš poškozují. Vodu v jejich okolí znečišťují farmaka a chemikálie, jimiž se farmáři pokoušejí udržet ryby zdravé a mimo dosah parazitů. Přesto se často nedaří kondici ryb zachovat a mnohé klece se mění ve zdroje problémů. 

Svoboda a volnost

Situaci dál zhoršuje fakt, že se u pobřeží nevyskytují dost silné proudy, aby rybí výkaly roznesly na větší vzdálenost a tím je „neutralizovaly“. Norská společnost Norway Royal Salmon (NRS) proto přišla s myšlenkou rybích farem na volném oceánu, které by byly šetrnější nejen k rybám, ale i k životnímu prostředí obecně. 

Pokud jde ovšem o konstrukci farmy, představuje otevřené moře spíš překážku: Klec s rybami totiž musí odolat proudům či vlnobití, případně námrazám. NRS proto navrhla skrýt téměř celou stavbu pod vodu a ukotvit ji ke dnu. Koš by měla tvořit prodyšná síťovina a speciální koule balastu by farmu s rybami vyzvedla nad hladinu nebo ji ponořila během 3–6 hodin

To nejlepší pro lososy

Vize NRS cílí na lososy, jedny z nejoblíbenějších ryb současnosti (viz Spotřeba ryb roste). Do každé klece by se jich mělo vejít až 600 tisíc a potravu jim zajistí automatické dávkovače. Pro zásobování vzduchem jsou pak po krajích farmy navrženy speciální kapsy. Čidla budou měřit sílu oceánských proudů, teplotu vody, její pH i množství biomasy v klecích. Získané informace poputují do datového centra na lodi, jež se postará o monitorování chodu farmy: K jednomu plavidlu se jich připojí hned několik a úkolem posádky bude dohlížet na funkci systému, případně reagovat na jeho výkyvy.

TIP: Lososi v klecích: Obří rybí farmy připomínají klecové velkochovy slepic

Zatímco návrh zařízení vzešel od již zmíněné společnosti NRS, technologického vybavení se ujala švédsko-švýcarská korporace ABB. První testovací klece by se měly dostat na otevřené moře ve druhé polovině roku 2020.

Spotřeba ryb roste

Ačkoliv pozemské oceány znečišťují plasty a kvalita vod obecně klesá, konzumace vodních živočichů naopak roste. V současnosti sní každý člověk na Zemi v průměru 22,3 kg ryb ročně, přičemž v roce 2014 se jednalo o „pouhých“ 20 kg. Zdaleka nejvíc konzumují dary moře Číňané, konkrétně 65 milionů tun za rok. Pro srovnání: Spotřeba v EU činí jen 13 milionů tun a v Japonsku 7,4 milionu. K nejoblíbenějším mořským živočichům patří lososi, tuňáci, tresky a krevety.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sever Evropy čekají možná v budoucnosti vyšší srážky, ale střed a jih kontinentu budou stále víc vysychat.

Zajímavosti

Obraz Médúmské husy: nahoře malba husy velké a dvojice hus běločelých, vlevo dole vyhynulé bernešky a husa velká.

Věda

Odolnost Pernštejna prokázaná v roce 1645 přispěla k tomu, že byl hrad zařazen mezi udržované zemské pevnosti.

Historie
Revue

Zoologové zkoumali rovněž zobáky papuchalků severních (Fratercula arctica), mořských ptáků, kteří patří do čeledi alkovitých. Zobáky papuchalků mají při pohledu z boku tvar širokého trojúhelníku, ale zároveň jsou velmi úzké.

Příroda

Každá tečka představuje jednu supermasivní černou díru. | zdroj: LOFAR/LOL Survey (CC BY 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907