Fenomenální teleskop Kepler se rozloučil pozorováním neobvyklé supernovy

03.12.2018 - Stanislav Mihulka

Supernova SN 2018oh se dostala na nejvyšší „výkon“ třikrát rychleji, než jiné podobné supernovy. Událost zachytil vesmírný teleskop Kepler

<p>Supernova typu Ia před explozí</p>

Supernova typu Ia před explozí


Reklama

Když vesmírnému teleskopu Kepler začaly selhávat klíčové systémy a jeho vědecká kariéra se chýlila ke konci, operátoři se na poslední chvíli snažili důmyslnými inženýrskými postupy „vymáčknout“ z teleskopu ještě nějaká pozorování. 

Asi polovinu takto získaného času k pozorování teleskop Kepler věnoval snímkování nejvíce slibných hvězd, kde bylo možné očekávat objevy nových planet. Ve zbylém času se Kepler zabýval vzdálenějším vesmírem. Mimo jiné pozoroval cizí galaxie a hledal v nich čerstvě explodující supernovy, které zatím nejsou dost jasné, abychom je zachytili na Zemi.

Rychlá supernova

V rámci této kampaně letos 4. února teleskop Kepler detekoval první známky exploze supernovy, k níž došlo v galaxii vzdálené asi 170 milionů světelných let. Šlo o supernovu typu Ia, tedy explozi bílého trpaslíka, který si nakradl hmotu od hvězdného partnera. Supernova dostala označení SN 2018oh.

TIP: Hvězdný zloděj v souhvězdí Jeřába přežil neobvyklou supernovu

Většina supernov typu Ia se po spuštění exploze postupně zjasňuje a největší záře dosahují asi tři týdny po explozi. Brad Tucker z Australian National University a jeho tým ale zjistili, že supernova SN 2018oh se zjasnila velmi rychle a nejvíce zářila už týden po explozi. Podle Tuckera je možné, že při explozi supernovy v tomto případě mohutná rázová vlna zasáhla hvězdného partnera a vytvořila extrémně horké a jasné halo, které zesílilo záři supernovy SN 2018oh.

  • Zdroj textu:

    Australian National University

  • Zdroj fotografií: NASA / JPL-Caltech

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Berínská zeď měřila 165 km (45 km na hranici Východního Berlína, 120 km čítala hranice mezi Západním Berlínem a Braniborskem).

Zajímavosti

Podle OSN závisí v současnosti na odsolené vodě zhruba 1 % obyvatel planety. Do roku 2025 by mohlo jít až o 14 % lidí. 

Zajímavosti
Historie

V polské vesnici Osłonki odkryli společnost s bohatými i chudými ze samotného počátku neolitu.

Věda

Shermany ve velkém využíval také Izrael.

Válka

O stavbě mešity rozhodl sám král Hassan II. V roce 1980 prohlásil, že chce dát Casablance velkou a krásnou budovu, na kterou bude město hrdé do konce časů.

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907