Fosilie v genech: V dnešních medvědech je stále DNA jeskynních medvědů

03.09.2018 - Stanislav Mihulka

Medvědi jeskynní vymřeli na konci doby ledové. Jejich DNA ale žije dál

<p>Medvěd hnědý, blízký příbuzný medvěda jeskynního.</p>

Medvěd hnědý, blízký příbuzný medvěda jeskynního.


Reklama

Na sklonku nejmladší doby ledové vyhynula celá řada druhů velkých savců. I když tito tvorové zmizeli, tak z nich přece jenom něco mohlo zůstat naživu až do dnešní doby. Pokud stále žijí jejich blízcí příbuzní, tak mohou být nositeli genů těchto vymřelých velikánů.

Odborníci nedávno zjistili, že to platí i pro jeskynní medvědy, až dvoumetrové a tunové obry, kteří se ale živili převážně bylinami, trávou a bobulemi. Jejich pozůstatky jsme našli na mnoha místech Evropy a Asie, která nebyla během doby ledové pokryta mohutným ledovcem.

TIP: Další bublina splaskla: Kosti yettiho jsou podle analýzy DNA medvědí

Výzkum ukázal, že 0,9 až 2,4 procenta DNA dnešních medvědů hnědých pochází od jeskyních medvědů, kteří jim byli blízce příbuzní. Jak se zdá, medvědi hnědí a medvědi jeskynní se spolu občas pářili, a díky tomu se DNA jeskynních medvědů z části uchovala až do dnešních dnů. Ostatně i my sami v sobě neseme geny našich vymřelých příbuzných, neandertálců. Až 4 procenta DNA lidí neafrického původu představuje původně neandertálské geny a sekvence.

Reklama

  • Zdroj textu:

    National Geographic, Nature Ecology & Evolution

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Fragonardovy écorchés jsou k vidění v pařížské veterinární škole v Maisons-Alfortmezi. Exponátům samozřejmě dominuje Jezdec Apokalypsy, zaujme ale i tančící trojice lidských plodů či z kůže stažený muž svírající v ruce po vzoru biblického Samsona oslí čelist. (foto: Alamy)

Historie

Saint-Lô na snímku z 18. července 1944. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ukrajinské poprvé

Katedrála sv. Sofie v Kyjevě

Chrám známý též jako katedrála Svaté moudrosti vznikl v 11. století na popud knížete Jaroslava Moudrého. Vzorem se mu údajně stala byzantská Hagia Sofia a vedle mší se tam odehrávaly i ceremoniální obřady: Knížata Kyjevské Rusi ve svatostánku například přijímala cizí delegace. Momentálně jde o jednu z nejznámějších památek Ukrajiny a také o první pamětihodnost země, jež se dostala na seznam UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Magické lesy na turistickém chodníku Arakawa, jenž vede ke stromu Jómon sugi.

Příroda

I prověřené léky mohou překvapit

Věda

Kvasar H1821+643

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907