Fytosauři z rakouských Alp terorizovali oceán v období triasu

13.05.2019 - Stanislav Mihulka

Vysoko v Alpách se našly fosilie mořských fytosarů. Před 210 miliony let tam bylo dno oceánu

<p>Trojice fytosaurů Mystriosuchus steinbergeri v mělkém oceánu</p>

Trojice fytosaurů Mystriosuchus steinbergeri v mělkém oceánu


Reklama

Na počátku období druhohor, tedy v triasu, by pro nás byl svět k nepoznání. Tam, kde dnes jsou velehory, mohlo být třeba dno oceánu. Právě proto lze v rakouských Alpách, v nadmořské výšce asi 2 kilometry, najít pozůstatky mořských fytosaurů, dávných předchůdců krokodýlů, kteří také krokodýly v mnoha ohledech připomínali.

Čtyři nedospělí fytosauři tam byli vlastně objeveni už v roce 1980, aby je o dva roky později vyzvedl tým Přírodovědného muzea ve Vídni. Muzeum fosilie zpracovalo a vystavilo je na veřejnosti. Problém byl ale v tom, že odborníci na fytosaury jsou ještě vzácnější, než tyhle druhohorní fosilie, takže až doposud nebylo jasné, co jsou nalezené fosilie vlastně zač. Až nedávno se mezinárodní tým odborníků dostal k tomu, že fytosaury z Alp popsal jako nový druh Mystriosuchus steinbergeri.

TIP: Teleocrater: Předek dinosaurů byl až překvapivě podobný krokodýlům

Mystriosuchové dorůstali délky přes 4 metry a jako velcí dravci terorizovali menší obyvatele oceánu v období triasu, asi před 210 miliony lety. Zajímavé je, že doposud jsme znali sladkovodní fytosaury. Objevení fytosauři se ale nacházeli v mořských sedimentech, desítky kilometrů od tehdejšího pobřeží. Jak se zdá, fytosauři se asi slané vody nebáli.

  • Zdroj textu:

    Live Science 

  • Zdroj fotografií: Live Science / Mark Witton

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907