Galaktická loupež: Mléčná dráha krade hmotu okolním galaxiím

14.10.2019 - Stanislav Mihulka

Pozorování řídkého plynu v okolí Mléčné dráhy ukazují, že naše Galaxie pomalu nabírá hmotu

<p>Mléčná dráha pohledem ze Země</p>

Mléčná dráha pohledem ze Země


Reklama

Galaxie na první pohled připomínají hvězdné ostrovy, které plují v oceánu temnoty. Ve skutečnosti to ale nejsou žádné izolované systémy. Hvězdy i kosmický plyn a prach mohou do galaxií vstupovat, a také je opouštět. Pokud jde o Mléčnou dráhu, vědci až doposud předpokládali, že naše Galaxie je víceméně v rovnováze, a že přijímá i vydává zhruba stejné množství hmoty.

Andrew Fox z amerického institutu Space Telescope Science Institute v Baltimoru a jeho spolupracovníci ale zjistili, že to pro Mléčnou dráhu neplatí. Na základě svého výzkumu odhadují, že Mléčná dráha každoročně přichází o hmotu, která odpovídá 53 tisícům Zemí. Zároveň ale každým rokem získá z okolí hmotu asi jako 176 tisíc Zemí, čili více než trojnásobek. Taková hmota odpovídá 53 procentům našeho Slunce.

Mléčná dráha pomalu kyne

Pro vědce to bylo velkým překvapením. Znamená to, že Mléčná dráha zvolna přibírá na hmotnosti. Fox s kolegy něco takového nečekali. Jejich výzkum byl založený na 10 letech pozorování Hubbleova vesmírného teleskopu v oblasti ultrafialového záření. Především díky zařízení COS (Cosmic Origins Spectrograph) na palubě Hubbleova teleskopu je možné sledovat pohyby jinak velmi řídkého a nezřetelného kosmického plynu.

TIP: Pokroucená galaxie: Proměnné hvězdy pomohly zmapovat tvar Mléčné dráhy

Část hmoty, která přichází do Mléčné dráhy, podle všeho pochází z okolního mezigalaktického prostoru. Ten není úplně prázdný, takže z něho Mléčná dráha může „usrkávat“ kosmický plyn. Foxův tým se ale domnívá, že přinejmenším část tohoto materiálu pochází ze satelitních trpasličích galaxií, které se vyskytují poblíž Mléčné dráhy. Ve světě galaxií je loupež hmoty běžnou součástí života.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Čínské prasečí farmy jsou bohatým zdrojem chřipkových virů.

Věda

Ve viditelném světle

Na takovýto vzhled M31 jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině. Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.

Vesmír

Pes ušatý je v angličtině pojmenován „Bat-eared fox“, tedy „liška s netopýříma ušima“. Sluch této psovité šelmy je skutečně mimořádný.

Příroda
Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907