Galaktická loupež: Mléčná dráha krade hmotu okolním galaxiím

14.10.2019 - Stanislav Mihulka

Pozorování řídkého plynu v okolí Mléčné dráhy ukazují, že naše Galaxie pomalu nabírá hmotu

<p>Mléčná dráha pohledem ze Země</p>

Mléčná dráha pohledem ze Země


Reklama

Galaxie na první pohled připomínají hvězdné ostrovy, které plují v oceánu temnoty. Ve skutečnosti to ale nejsou žádné izolované systémy. Hvězdy i kosmický plyn a prach mohou do galaxií vstupovat, a také je opouštět. Pokud jde o Mléčnou dráhu, vědci až doposud předpokládali, že naše Galaxie je víceméně v rovnováze, a že přijímá i vydává zhruba stejné množství hmoty.

Andrew Fox z amerického institutu Space Telescope Science Institute v Baltimoru a jeho spolupracovníci ale zjistili, že to pro Mléčnou dráhu neplatí. Na základě svého výzkumu odhadují, že Mléčná dráha každoročně přichází o hmotu, která odpovídá 53 tisícům Zemí. Zároveň ale každým rokem získá z okolí hmotu asi jako 176 tisíc Zemí, čili více než trojnásobek. Taková hmota odpovídá 53 procentům našeho Slunce.

Mléčná dráha pomalu kyne

Pro vědce to bylo velkým překvapením. Znamená to, že Mléčná dráha zvolna přibírá na hmotnosti. Fox s kolegy něco takového nečekali. Jejich výzkum byl založený na 10 letech pozorování Hubbleova vesmírného teleskopu v oblasti ultrafialového záření. Především díky zařízení COS (Cosmic Origins Spectrograph) na palubě Hubbleova teleskopu je možné sledovat pohyby jinak velmi řídkého a nezřetelného kosmického plynu.

TIP: Pokroucená galaxie: Proměnné hvězdy pomohly zmapovat tvar Mléčné dráhy

Část hmoty, která přichází do Mléčné dráhy, podle všeho pochází z okolního mezigalaktického prostoru. Ten není úplně prázdný, takže z něho Mléčná dráha může „usrkávat“ kosmický plyn. Foxův tým se ale domnívá, že přinejmenším část tohoto materiálu pochází ze satelitních trpasličích galaxií, které se vyskytují poblíž Mléčné dráhy. Ve světě galaxií je loupež hmoty běžnou součástí života.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stegouros elengassen se svým nebezpečným ocasem.

Věda

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vesmír

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Zajímavosti

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Příroda

Christopher Cradock a Leberecht Maass (vpravo)

Válka

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907