Astronomové sestavili 3D mapu naší Galaxie. Ukazuje se, že Mléčná dráha je ve skutečnosti zprohýbaná a zkroucená
Podle většiny vědeckých vizualizací by se mohlo zdát, že naše domovská galaxie Mléčná dráha má tvar elegantní ploché spirály, která se obtáčí kolem zahuštěného centra se supermasivní černou dírou. Skutečnost je ale komplikovanější. Ve svém středu má Mléčná dráha příčku, a také není plochá nýbrž zprohýbaná.
Zmapovat tvar Mléčné dráhy pochopitelně není vůbec jednoduché. Nacházíme se totiž v uvnitř této galaxie. Intenzivně na tom pracuje celá řada týmů astronomů. Przemek Mroz z Astronomické observatoře Varšavské univerzity a jeho spolupracovníci nyní využili k vyhotovení trojrozměrné mapy Galaxie cefeidy.
Cefeidy jsou pulzující proměnné hvězdy, jejichž perioda pulzů přímo závisí na jejich skutečné svítivosti. Zároveň jsou jejich pulzy velmi stabilní, takže je cefeidy možné velmi dobře využít pro přesná měření vzdálenosti. Astronomové používají cefeidy jako takzvané standardní svíčky ke zjišťování vzdáleností objektů v okolním vesmíru.
TIP: Jak velké? Jak daleko? Dějiny měření vesmírných vzdáleností v astronomii
Mroz a spol. odhadli vzdálenosti celkem 2 431 cefeid v Mléčné dráze. Po určení jejich přesné pozice sestavili 3D mapu naší Galaxie. Jejich nová mapa ukazuje, že Mléčná dráha rozhodně není plochá, nýbrž zprohýbaná a zkroucená. Ještě detailnější 3D mapy Mléčné dráhy si odborníci slibují od unikátních dat vesmírné observatoře Gaia.
VědaÚlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris Vandevorst, CC BY 4.0)
HistorieStalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)
VesmírSimulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello, CC BY-SA 4.0)
VesmírRaketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)