Australské můry osenice Agrotis infusa mají v hlavě kompas.
Každým rokem se australské hlavním město Canberra stává cílem mohutné invaze. Nejsou to ale lidští vetřelci, nýbrž miliony velkých můr osenic druhu Agrotis infusa, které se vydávají na svou pravidelnou migraci.
Canberra není jejich cílem, jenom leží na jejich migrační trase. Ta měří více než tisíc kilometrů a vede z plání, kde se osenice rozmnožují, do jeskyní vysoko v Australských Alpách, kde v horkém australském létě pro můry příjemně chladno. Doposud ale bylo záhadou, jak se můry vlastně orientují.
TIP: Šestý smysl? Divoká prasata mají vnitřní kompas na vnímání magnetického pole
Denní migrující motýli, jako jsou například slavní monarchové, se navigují především podle Slunce. Vědci byli přesvědčeni, že můry hledají cestu výhradně podle hvězd a Měsíce. Nedávno ale překvapeně zjistili, že tyto můry vnímají magnetické pole Země, podobně jako ptáci, kteří také migrují v noci. Experimenty ukázaly, že můry k navigaci používají magnetické pole v kombinaci s výraznými prvky v krajině například pohoří.
University of Lund
HistoriePochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.
VědaLéčba eboly bude náročná i s fungujícími léky
ZajímavostiHřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.
VesmírBrokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.
PřírodaNažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)
