Hmyzí navigátoři: Australské můry se navigují podle magnetického pole

25.06.2018 - Stanislav Mihulka

<p>Australské můry osenice <em>Agrotis infusa</em> mají v hlavě kompas.</p>

Australské můry osenice Agrotis infusa mají v hlavě kompas.


Reklama

Každým rokem se australské hlavním město Canberra stává cílem mohutné invaze. Nejsou to ale lidští vetřelci, nýbrž miliony velkých můr osenic druhu Agrotis infusa, které se vydávají na svou pravidelnou migraci.

Canberra není jejich cílem, jenom leží na jejich migrační trase. Ta měří více než tisíc kilometrů a vede z plání, kde se osenice rozmnožují, do jeskyní vysoko v Australských Alpách, kde v horkém australském létě pro můry příjemně chladno. Doposud ale bylo záhadou, jak se můry vlastně orientují.

TIP: Šestý smysl? Divoká prasata mají vnitřní kompas na vnímání magnetického pole

Denní migrující motýli, jako jsou například slavní monarchové, se navigují především podle Slunce. Vědci byli přesvědčeni, že můry hledají cestu výhradně podle hvězd a Měsíce. Nedávno ale překvapeně zjistili, že tyto můry vnímají magnetické pole Země, podobně jako ptáci, kteří také migrují v noci. Experimenty ukázaly, že můry k navigaci používají magnetické pole v kombinaci s výraznými prvky v krajině například pohoří.

  • Zdroj textu:

    University of Lund

  • Zdroj fotografií: Eric Warrant / University of Lund

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.

Historie

Léčba eboly bude náročná i s fungujícími léky

Věda

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Zajímavosti

Brokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.

Vesmír

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907