Detailní pozorování blízkého hnědého trpaslíka prozradilo přítomnost silného magnetické pole
Hnědí trpaslíci mají silná magnetická pole a mohou mít i polární záře
Hnědí trpaslíci představují podhvězné objekty, které jsou na pomezí mezi hvězdami a plynnými obry. V některých ohledech se hvězdám podobají. Díky novému výzkumu víme, že to platí i pro jejich magnetická pole.
Svetlana Berdyugina z německé Univerzity ve Freiburgu a její spolupracovníci poprvé pozorovali magnetické jevy na hnědém trpaslíkovi, které svědčí o tom, že hnědí trpaslíci mají silná magnetická pole.
Berdyugina vedla tým, který analyzoval spektrální data z pozorování teleskopu Keckovy observatoře na havajské vyhaslé sopce Mauna Kea. Teleskop pozoroval blízkého hnědého trpaslíka LSR J1835+3259, jehož hmotnost činí asi 55 Jupiterů a je od nás vzdálený 18,5 světelných let.
TIP: Radioteleskop Arecibo vystopoval nejrychleji rotujícího hnědého trpaslíka
Podle badatelů jejich výzkum velmi usnadnilo to, že zmíněný hnědý trpaslík je jedním svým magnetickým pólem zřejmě natočený přímo směrem k Zemi. Díky tomu mohli Berdyugina a spol. pozorovat poruchy v magnetickém poli trpaslíka. Měření magnetické pole trpaslíka LSR J1835+3259 potvrzuje dřívější pozorování radioastronomů, kteří na hnědých trpaslících zachytili cosi jako polární záře. Takový jev vyžaduje silné magnetické pole a tuto podmínku trpaslíci splňují.
New Scientist
HistorieKnihovna v egyptské Alexandrii hořela hned několikrát.
VesmírKoláž zachycuje průběh úplného zatmění Slunce (zleva doprava). Uprostřed je patrná i tvář Měsíce, díky jevu nazývanému „popelavý svit“, zatímco zakrytý disk hvězdy obklopuje paprskovitá koróna. Na začátku a na konci úkazu jsou vidět oslnivé kapičky slunečního světla a také narůžovělá obálka stálice, tzv. chromosféra.
VálkaK většině katapultáží dochází nízko u země, nebo přímo po nechtěném kontaktu s ní (nehoda britského harrieru v Afghánistánu, 2009).
HistorieZničení slovanské svatyně na Rujáně roku 1168 na plátně Lauritse Tuxena z druhé poloviny 19. století. Povalení Svantovítovy sochy přihlíží dánský král Valdemar a roskildský biskup Absalon.
