Hubbleův teleskop objevil nepolapitelnou černou díru s hmotností 50 tisíc Sluncí

07.04.2020 - Martin Reichman

Hubbleův teleskop pomohl rozřešit 14 let trvající záhadu nevysvětlitelného záření. Jako zdroj záření označil vzdálenou středněhmotnou černou díru


Reklama

Černé díry mohou vážit od několika jednotek hmotnosti Sluce až po desítky miliard Sluncí. Podle jejich hmotnosti je dělíme na:

  • černé díry hvězdné hmotnosti s hmotností typické hvězdy (4 až 15 hmotností Slunce)
  • černé díry střední hmotnosti s hmotností kolem 1 000 až 50 000 hmotností Slunce.
  • obří černé díry s hmotností v řádech od 10⁵ do 10¹⁰ hmotnosti Slunce
  • superobří černé díry s hmotností nad 10¹⁰; hmotnosti Slunce

Zatímco nejmenší černé díry vznikají jako pozůstatky zaniklých hmotných hvězd, obří a superobří se nacházejí v centrech galaxií. Nejméně přehlednou je situace okolo černých děr střední hmotnosti. Podle vědců jde o obtížně vystopovatelné objekty, neboť na rozdíl od svých větších sestřiček nedisponují dostatečně velkou silou, aby mohly ve velkém požírat okolní hvězdy a produkovat tak záření.

Střednětěžká záhada

V roce 2006 objevily rentgenové observatoře Chandra a XMM-Newton silné rentgenové záření, přičemž nebylo jasné, odkud záření pochází a ani to, zda jde o záření vzniklé uvnitř Mléčné dráhy nebo z jejího vnějšku. Astronomové tehdy záření připisovali roztržení hmotné hvězdy, která se příliš přiblížila některé černé díře. 

Zajímavé na celé věci ale bylo to, že záření nepřicházelo z centra žádné z galaxií ale spíše z jejího okraje, kde by se podle současných teorií supermasivní černé díry nacházet neměly. Zároveň se jevilo jako nepravděpodobné, že by zdrojem byla neutronová hvězda v Mléčné dráze. Zdroj záření vědci pojmenovali 3XMM J215022.4−055108 a začali pracovat s možností, že by mohlo jít o středněhmotnou černou díru.

TIP: Čínští astronomové objevili černou díru, která boří současné teorie

Na pravděpodobně definitivní rozřešení záhady si ale vědci museli počkat. Přineslo je až pozorování Hubbleova teleskopu, které jako zdroj záření označilo objekt na okraji vzdálené a husté hvězdokupy. Podle vědců jde pravděpodobně o obnažené jádro málo hmotné trpasličí galaxie, která byla roztržena během interakce se sousední galaxií.

Porovnání s dalšími údaji rentgenové observatoře XMM-Newton pak umožnilo odhadnout hmotnost černé díry sídlící v této trpasličí galaxii. Podle vědců její hmotnost odpovídá zhruba 50 tisícům Sluncí, což ji řadí mezi černé díry střední velikosti.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Cesta ke špicberskému souostroví byla velmi komplikovaná. Skutečné problémy však tehdy Italii teprve čekaly.

Zajímavosti
Zajímavosti

Dávné značky (ve výřezu) ve starém kostele měly chránit před čarodějnicemi a černou magií.

Věda
Vesmír
Historie

„Plavit se“ umí i gekoni

Indický oceán z Madagaskaru na Andamanské ostrovy přepluli před 6 miliony předci gekonů felsuma andamanská (Phelsuma andamanense). Na přírodním voru se plavili více než 5 000 kilometrů. Dnes jsou v Bengálském zálivu jedinými zástupci felsum. Jejich nejbližší příbuzní žijí stále v „domovině předků“ na jihozápadě Indického oceánu. 

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907