Mláďata chodila po čtyřech, dospělci už po dvou. Nově popsaný příbuzný krokodýlů z konce triasu překvapil vědce

Věda Stanislav Mihulka 12.03.2026

Paleontologové objevili fosilie zvláštního plaza, který během života pravděpodobně změnil způsob chůze ze čtyřnohé na dvounohou.




Vědci popsali nového dávného příbuzného krokodýlů, který měl velmi neobvyklý způsob vývoje i pohybu. Druh pojmenovaný Sonselasuchus cedrus žil na konci triasu asi před 225–201 miliony lety a patřil do skupiny shuvosauridů – zvláštních archosaurů z „krokodýlí vývojové linie“. Překvapivým zjištěním je, že tento tvor velikostí odpovídající dnešním pudlům pravděpodobně začínal život jako čtyřnožec, ale v dospělosti se naučil chodit po dvou.

Podivný způsob pohybu

Studie publikovaná v časopise Journal of Vertebrate Paleontology vznikla na základě analýzy kostí končetin. Paleontologové z Washingtonské univerzity a Burkeho muzea přírodních dějin a kultury si všimli nezvyklých proporcí kostry u některých jedinců.

Podle hlavního autora výzkumu Elliotta Armoura Smithe jejich stavba naznačuje, že zvíře během růstu měnilo způsob pohybu. Mláďata měla relativně podobně dlouhé přední i zadní končetiny, takže se nejspíš pohybovala po čtyřech. Během dospívání jim ale jejich zadní nohy rostly rychleji, zesilovaly a prodlužovaly se, což postupně vedlo k pohybu pouze po zadních končetinách.

Takový vývoj je podle vědců u příbuzných krokodýlů velmi neobvyklý. Většina známých druhů z této linie totiž zůstávala po celý život na čtyřech.

Vzhled podobný dinosaurům

Sonselasuchus patřil mezi shuvosauridy, skupinu archosaurů, kteří často nápadně připomínali dinosaury z čeledi Ornithomimidae („Ještěři napodobující ptáky“). Tito dinosauři s nimi sdíleli stejné ekosystémy na konci triasu.

Fosilie ukazují, že tento tvor měl bezzubý zobák, velké očnice a duté kosti, což jsou znaky jinak typické právě pro dinosaury. Podle vědců ale nejde o přímou příbuznost. Tyto podobnosti nejspíš vznikly konvergentní evolucí – tedy tím, že nepříbuzné skupiny živočichů vyvinuly podobné znaky, protože žily ve stejném prostředí a zaujímaly podobnou ekologickou roli.


Další články v sekci