V noci z 10. na 11. února dojde k polostínovému zatmění Měsíce. Nebude sice tak nápadné jako částečné či úplné zatmění, mírné ztmavnutí měsíčního kotouče však zaznamenáme. Úkaz začne ve 23:34 SEČ, kdy se Měsíc pomalu vnoří do zemského polostínu.

Změnu jeho vzhledu ovšem zaregistrujeme až později, zhruba půl hodiny před tzv. středem zatmění, který nastává v 1:44 SEČ, a půl hodiny po něm. Měsíc v té době potemní, přičemž nevýrazný polostín bude pozorovatelný zejména při jeho horním okraji. Zatmění skončí ve 3:54 SEČ.

Další zajímavý úkaz, který nabídne únorová obloha, nastane 17. února – v tento den dosáhne Venuše největší jasnosti v roce 2017 (−4,6 mag).

Večernice, nebo jitřenka?

Venuši společně s Merkurem řadíme mezi tzv. vnitřní planety, které krouží ke Slunci blíž než Země. Sledujeme je tudíž vně jejich oběžných drah, což má zajímavé důsledky. Na pozemské obloze se vnitřní planety nikdy příliš nevzdalují od naší denní hvězdy – u Venuše se jedná maximálně o 48 úhlových stupňů.

Vnitřní planety tak můžeme střídavě pozorovat pouze na ranní či večerní obloze (záleží na jejich aktuálním postavení vůči Zemi a Slunci), ovšem nikoliv třeba o půlnoci, kdy je Slunce už hluboko pod obzorem. Vídáme-li Venuši na ranním nebi, hovoříme o tzv. jitřence; pokud je naopak pozorovatelná večer, nazýváme ji večernicí. 

Východy a západy Slunce

V první polovině února je Slunce ve znamení Vodnáře, 18. února 2017 ve 12:30 SEČ vstupuje do znamení Ryb. 

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – viditelná večer nad jihozápadem
• Mars – viditelný večer vysoko nad jihozápadem
• Jupiter – pozorovatelný téměř celou noc kromě večera
• Saturn – viditelný ráno nízko nad jihovýchodem
• Uran – pozorovatelný večer vysoko nad jihozápadem
• Neptun – nepozorovatelný

Úkazy na nebi

• 5. února – setkání Měsíce a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na noční obloze
• 11. února – polostínové zatmění Měsíce: začátek ve 23:34 SEČ, střed v 1:44 SEČ, konec ve 3:54 SEČ
• 15. a 16. února – setkání Měsíce, Jupitera a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny ve druhé polovině noci
• 17. února – Venuše dosáhne největší jasnosti v roce 2017 (−4,6 mag)
• 21. února – setkání úzkého měsíčního srpku a Saturnu na ranní obloze nad jihovýchodem
• 26. února – prstencové zatmění Slunce, z území ČR nepozorovatelné, viditelné v pásu od Tichého oceánu přes Jižní Ameriku (Chile, Argentinu) a Atlantik až po západní a střední Afriku
• 26. února – setkání Marsu a Uranu na večerní obloze nad západem (Uran se bude nacházet cca 0,6° úhlového stupně jižně od Marsu)

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Drony se neustále zmenšují, nejde to ale úplně snadno. Inženýři se proto snaží využít schopností miniaturních dronů, které vznikly během milionů let evoluce – různých druhů hmyzu.

V projektu DragonflEye vědci vyvíjejí hybridní drony z geneticky upravených vážek s elektronikou. Zařízení DragonflEye jim umožňuje manipulovat s buňkami nervové soustavy vážek a tím řídit jejich let.

TIP: Nově proti mšicím: V Dánsku vyvíjejí ekodrony pro rozprašování slunéček

V čem by mohly být hybridní vážkové drony užitečné? Vědci s nimi počítají například pro opylování, pokud by došlo k dramatickému poklesu počtu přírodních opylovačů. A nenápadné vážky by mohly být skvělými průzkumníky, jejichž schopnosti předčí lidmi vytvořené miniaturní drony.

Souhvězdí Honicí psi ze severní oblohy nepatří k těm největším. Přesto ukrývá řadu zajímavých objektů z hlubokého vesmíru. Jedním z nich je i zvláštní a zároveň krásná galaxie NGC 4861, kterou pozorujeme ve vzdálenosti 30 milionů světelných let.

Spirála nebo kometa?

Odborníci se stále nemohou dohodnout, co je galaxie NGC 4861 vlastně zač. Její fyzikální vlastnosti, jako třeba hmotnost, velikost a rotace napovídají, že jde o malou spirální galaxii. Jenomže NGC 4861 nevypadá jako spirála, ale spíše jako kometa s jasnou „hlavou“ a méně zřetelným „ohonem“. Takový vzhled, který je pěkně patrný na novém snímku této galaxie z Hubbleova vesmírného dalekohledu, odpovídá trpasličí nepravidelné galaxii.

Galaxie NGC 4861 je sice malá a podivná, podobné galaxie ale vědcům nabízejí zajímavé možnosti pro výzkum. V malých galaxiích je méně gravitační přitažlivosti a jsou tam tudíž více patrné mnohé procesy v galaktickém nitru.

TIP: Galaxie budoucnosti: Modrá trpasličí galaxie PGC 51017

Badatelé například zjistili, že i když je NGC 4861 ideální pro výskyt galaktických větrů, tedy proudů elektricky nabitých částic,tvořených aktivitou hvězd, které vanou napříč galaxiemi, tak v této malé záhadné galaxii žádné galaktické větry nepozorujeme.

Za jeho nadvlády byla země zpustošena a ožebračena a její obyvatelstvo umíralo po stovkách při obrovském hladomoru, který doprovázel období neúrody. Ne nadarmo byla doba braniborského panování označena jako zlá léta po smrti krále Přemysla.

Trápení malého kralevice

Stejně jako trpěly pod tíhou nechtěného jha české země, strádal i jejich faktický vládce. Malý Václav byl totiž záhy i se svou matkou internován na opuštěném hradu Bezděz, který někdy v polovině 13. století nechal postavit jeho otec Přemysl Otakar II. Tehdejší kronikáři vyprávějí o podvýživě, nedostatečném oblečení a dalších strastech, kterými byl teprve sedmiletý kralevic trápen. Otázkou ovšem zůstává, zda středověcí kronikáři toužící především po tom, aby byla jejich díla čtena, poněkud nepřeháněli. Nezapomeňme, že přestože nám tehdejší spisy slouží jako prameny k poznání dějin, ve středověku fungovaly jako dnešní krásná literatura zejména k pobavení čtenářů.

Dobrý král navzdory osudu

Nejtěžší léta mladému kralevici nastala poté, co odtud uprchla jeho matka Kunhuta a zanechala Václava v internaci samotného. Počínání z určitého pohledu zavrženíhodné, jenže právě díky tomu mohla z bezpečného Opavska aktivně bojovat za práva svá i svého syna. Malý Václav pak už dlouho na Bezdězu nezůstal a již v září roku 1279 opustil domovinu. Jeho poručník Ota Braniborský se vracel zpět do vlasti a odmítl zanechat kralevice na pospas všehoschopného panstva. Co se dělo s Václavem v Braniborsku zůstává nezodpovězeno. Zbraslavský kronikář, který velmi obšírně zachytil dětství a mládí pozdějšího krále Václava II., o jeho pobytu v zahraniční internaci nepřináší mnoho zpráv.

Soustavné trápení a nedostatečná péče o tělo i duši však mohly vést ke značné neduživosti, s níž se později Václav potýkal. Rovněž se prý kvůli neblahému dětství bál bouřek a koček. Zdravotní problémy i smrt v nízkém věku pouhých 34 let (v červnu 1305) však nemusely být způsobeny právě tyranií Braniborce, kterého místní prameny líčí jaké krásného a udatného muže se zálibou ve dvorské poezii. Mohly souviset i s genovým zatížením Přemyslovské dynastie, která se podobnými náznaky projevovala i u dalších jejích členů. Přes nepříliš šťastné dětství a trpké počátky po svém návratu do vlasti v roce 1283 vyspěl Václav v duchaplného a rozumného panovníka, který v mnoha ohledech překonal slávu svého otce. 

Představy o štěstí se různí. Od materiálního dostatku, přes tělesné prožitky, až po pocit z kvalitně odvedené práce či dobrého skutku. Specificky štěstím se zabývá relativně nové vědecké odvětví zvané pozitivní psychologie. Zaměřuje se na kladné emoce, jakými jsou láska, radost, naděje či štěstí, ale i komplexní stránkou věci – silnými vlastnostmi osobnosti a funkční společností. Ale ani pozitivní psychologie neumí jednoduše definovat, co štěstí přesně je. 

Autentické štěstí

Zakladatel pozitivní psychologie profesor Martin Seligman z University of Pennsylvania v USA rozlišil životní spokojenost (či pohodu) a štěstí. Jde o různé fenomény, které spolu ale souvisejí. Ke spokojenému životu většina lidí potřebuje mít zajištěné základní potřeby. Jako příklad si můžeme vzít typickou rodinu z reklamy. Všichni jsou spokojení, mají co jíst, kde spát, pěkné šaty a mají kolem sebe své blízké. Nikdo však neví, zda jsou šťastní. Štěstí je totiž subjektivní prožitek, který se zdá být něčím více než spokojeným životem.

Profesor Seligman autentické štěstí popsal jako spojení takzvaného hédonického štěstí, které nám přináší pocity slasti (například dobré jídlo) a zároveň života naplněného smysluplnou činností, uskutečňování cílů a angažovaností v jejich dosažení. Štěstí tedy vnímá jako komplexní pocit, který není řízen jen pozitivními emocemi. Smysluplnost souvisí s našimi hodnotami, a tak i nárazově velmi stresující práce může přinášet dlouhodobý pocit štěstí.

Z globálního hlediska se zdá být smysluplnost činnosti nejzásadnější, ale nenechme se zmást. Angažovanost ve smyslu do něčeho se ponořit je jedním z klíčových zdrojů štěstí. Můžeme ji jasně vidět například u vrcholových sportovců, kteří zažívají bolest, únavu či vyčerpání během výkonu, ale po dosažení cíle se cítí šťastní.

Prožívané štěstí a vzpomínky

Daniel Kahneman, zakladatel behaviorální ekonomie, představil rozdíl mezi tím, co si jako štěstí pamatujeme, a co jako štěstí prožíváme. Používá následující příklad: „(…) vybrali byste si stejnou dovolenou, kdybyste věděli, že všechny fotky budou zničeny a vy dostanete pilulku zapomnění? Pokud ne, máme tu jasný problém s tím, co chce prožívající já a co chce pamatující já.“

Tento rozpor nás vrací k tomu, že štěstí je komplexní pocit, který se nedá měřit pouze na základě aktuálního prožívání. Je to stejné jako s horskou túrou, kdy namáhavě stoupáme do kopce (a zažíváme přitom řadu pocitů nepohodlí a únavy) pro okamžik štěstí na vrcholu.

Co z toho všeho můžeme usoudit? Jak Kahneman, tak Seligman se shodují, že velice důležité pro pocit štěstí je dosahování cílů. Martin Seligman během svého zkoumání došel k tomu, že šťastní lidé osobnostně zrají a rozvíjejí své silné stránky. Teorii autentického štěstí doplnil o další dva rozměry a celý model tak má 5 zásadních prvků, které dohromady dávají živnou půdu pro štěstí: jsou to pozitivní emoce, dobré vztahy s lidmi, angažovanost, smysluplnost a snaha uspět.

V dnešní době se pozornost medicíny a psychologie zaměřuje nejen na léčbu těla, ale také na celkovou kvalitu života. Výzkumy ohledně štěstí pokračují a díky nim můžeme sami cíleně pracovat na osobním štěstí. Vyzkoušejte 11 jednoduchých kroků, které vychází z objevů vědy:  

1. Více se usmívejte

Úsměv vám zlepší náladu. I pokud se zrovna necítíte dobře, zkuste to. Mimické svaly totiž udělají práci za vás. I nepřirozený úsměv je totiž mozkem spojován s pozitivními emocemi.

2. Denně cvičte

I krátké, ale každodenní cvičení pomáhá bojovat se špatnou náladou a zabraňuje jejímu návratu. Cvičení má pozitivní dopad i na vaše sebehodnocení. Lidé, kteří denně sportují, mají lepší pocit sami ze sebe, bez ohledu na výsledky.  

3. Hodně spěte

Spánek je zásadní pro obnovu energie, schopnost soustředit se a výkonnost celého dne. Během spánku jsou rovněž zpracovávány negativní podněty. Spánková deprivace kromě nedostatku energie ovlivňuje také vaši paměť, takže máte větší tendenci vzpomínat si jen na negativní věci.

4. Více času pro rodinu a přátele

Čas strávený s rodinou a přáteli se vyplatí. Dobře vybudovaná sociální síť vás podrží během těžších životních období a pomoc druhým má zároveň pozitivní vliv na vaše zdraví a délku života. Expert na štěstí, Daniel Gilbert z Harvardu, tvrdí: „Jsme šťastní, když jsme s rodinou, jsme šťastní, když máme přátele, a většina ostatních věcí, o kterých si myslíme, že nás činí šťastnými, jsou právě cesty, jak získat více přátel a času s rodinou.“

5. Choďte častěji ven

Dvacet minut denně venku vám nejen zlepší náladu, ale i tzv. pracovní paměť. Je však dobré vědět, že na nás lépe působí přírodní prostředí než městské. Teplota také hraje svou roli. Největší pocit štěstí podle výzkumů Americké meteorologické společnosti lidé zažívají při 13,9 °C. 

6. Pomáhejte ostatním 

Pomáhat lidem a sdílet dobré zážitky jen umocní vaše pocity štěstí. Chcete-li se cítit lépe, stačí pozvat přátele na večeři nebo jim pomoci se stěhováním. Martin Seligman potvrzuje, že v testovacích podmínkách nejvíce zvýšilo momentální pocit spokojenosti právě prokázání laskavosti. 

7. Naplánujte výlet

Plánujte! Váš mozek začne produkovat více endorfinu, když myslíte na věci, které byste rádi udělali. Výlet, který si naplánujete půl roku dopředu, může být zdrojem štěstí dávno předtím, než na něj vyrazíte. Zlepší vám náladu, kdykoliv nad ním budete přemýšlet.

8. Meditujte

Meditace zklidní vaši mysl a posílí vaše vědomé prožívání sebe sama. Praktikování meditačních cvičení je jedním z přístupů, jak léčit depresi. Výzkumný tým z univerzity ve státě Massachusetts potvrdil sledováním lidí trénujících meditaci, že mozková centra spojená se sebeuvědoměním se rozšířila, zatímco centra stresu se zmenšila.

9. Přestěhujte se blíže k práci

Dojíždění do práce vás ovlivňuje více, než byste možná čekali. Pokud každé ráno absolvujete nepříjemně dlouhou či komplikovanou cestu do práce, může to negativně ovlivnit vaši náladu na celý den. Daniel Gilbert přirovnává řízení auta v ranní zácpě ke specifické formě pekla a radí vyhnout se mu, jak jen to jde.

10. Učte se vděku

Vědomě pocítit vděčnost za to, co v životě máte, je jednou z cest, kterou můžete podpořit svůj pocit štěstí. Podobně jako každodenní cvičení svůj účinek zvyšuje opakováním. Martin Seligman přišel s metodou pozitivní metody zvané „Tři dobré věci“. Ta spočívá v jednoduchém zapisování, co dobrého se stalo za uplynulý den. Kromě momentálního pocitu štěstí se naučíte vnímat pozitivní věci ve svém životě i zpětně. 

11. Zestárněte

Receptem na štěstí, který vyžaduje nejméně úsilí, je stáří. Čím zralejší jsme, tím více se zaměřujeme na věci, které nás baví, a pamatujeme si více pozitiv. Zároveň už máme dostatek zkušeností, jak zvládat stres, ztrátu či zklamání. Obavy ze stáří jsou liché, přinejmenším kvůli pozitivnějšímu pohledu na svět.

Společnost Boeing nedávno představila nový skafandr, který by měli mít na sobě astronauté v roce 2018, při cestě do vesmíru na palubě kosmické lodi CST-100 Starliner. Nový skafandr není určený pro vycházky do kosmického prostoru. Astronauté ho budou mít na sobě během cesty do vesmíru i na zpáteční cestě, jako ochranu při případné nehodě během letu.

Elegantní modrý skafandr

Největší výhodou nového skafandru Boeingu je jeho váha. Se svými 9 kilogramy je totiž o zhruba 4,5 kilogramů lehčí, než byly legendární oranžové skafandry astronautů na palubě amerického raketoplánu Space Shuttle.

Skafandr rovněž zaujme snadno odepínacími rukavicemi, v nichž lze ovládat dotykové displeje, a také zjednodušeným systémem helmy, kterou lze připnout a odepnout zipem. Helma je vybavena širokým polykarbonátovým hledím, které nabízí slušný rozhled.

TIP: Nahoď oblek! NASA slaví 50 let výstupů do vesmíru

Na vývoji a testování skafandru se významně podílel Chris Ferguson, vedoucí posádek a misí programu Starliner a bývalý astronaut NASA. Podle Fergusona je skafandr perfektní pro potřeby posádky lodi Starliner.

Magnetické pole Země je jako neviditelný, ale velmi účinný štít, který naší planetu chrání před zhoubným působením slunečního větru i kosmického záření. Tento štít ovšem ve skutečnosti není příliš stabilní. Čas od času, obvykle několikrát za milion let se magnetické pole Země převrátí. Může trvat i desítky milionů let, než dojde k další takové události. Předpovědět to zřejmě nelze.

Jak by dopadla výměna magnetických pólů?

Severní magnetický pól si během takové události vymění místo s jižním magnetickým pólem. Jak přesně výměna probíhá, není úplně jasné, podle vědců ale magnetické pole zřejmě významně zeslábne, možná tak na 10 procent dnešní intenzity, možná i méně.

Ve fosilním záznamu Země nejsou patrná žádná velká vymírání, která by časově odpovídala jednotlivým převrácením magnetického pole. Je ale otázkou, jak by v takovém případě dopadla naše civilizace, která je do značné míry závislá na elektřině a přístrojích.

TIP: Překvapení v geofyzice. Magnetické pole Země zestárlo o stovky milionů let

K poslednímu plnohodnotnému překlopení magnetického pole, takzvané události Brunhes-Matuyama, došlo před 780 tisíci let. Před 41 tisíci let se během dočasné události Laschamp magnetické pole překlopilo jenom asi na 250 let. Kdy se asi magnetické pole Země překlopí příště?

Jsou sousedé a pojí je i bouřlivá minulost. Na jedné straně liberální a otevřené Finsko, které je světovým lídrem ve vzdělání a na straně druhé restrikcemi svázané a korupcí prolezlé Rusko. Obě země mají přesto něco společného – obě se chtějí v příštích letech zcela zbavit tabáku.

TIP: Zlatý věk cigaret? Zdaleka neskončil

Přestože ve Finsku v posledních letech klesá počet kuřáků, rozhodně nejde o zanedbatelné počty. Ze statistik vyplývá, že v severské zemi kouří zhruba 16 % lidí ve věku 15 až 64 let. Pro srovnání – v Česku je to zhruba 24 % lidí. Cílem finských úřadů je ale snížit počty kuřáků pod 2 % v příštích 23 letech.

Žádné výjimky

Vymýcení kouření se má podle finského ministra zdravotnictví a sociálních věcí Kaari Paasa týkat nejen klasických cigaret, ale tabáku obecně (včetně šňupacího tabáku a elektronických cigaret). Kromě prevence a osvěty se chtějí finské úřady postupně zaměřit na snižování dostupnosti cigaret a tabákových výrobků a zvyšování jejich ceny prostřednictvím přirážek a spotřební daně.

S ještě ambicióznějším plánem přišly úřady v Rusku. Tamní ministerstvo zdravotnictví zvažuje zákaz prodeje cigaret všem lidem narozeným po roce 2015. Zákon by vešel v účinnost v roce 2033. 

Nová koncepce, jejímž cílem je odnaučit jeden z nejintenzivněji kouřících národů světa cigaretám, se zaměřuje i na vodní dýmky, žvýkací tabák a elektronické cigarety. Ruský zákaz má některá specifika. V zákoně bude například výslovně řečeno, že se nesmí vůbec kouřit v komunálních bytech, což je symbol socialistického bydlení za SSSR: v jednom bytě žije v každém pokoji jedna rodina, společnou mají kuchyň a koupelnu. Cigarety také významně zdraží, neboť vláda zvýší jejich zdanění. Krabičky budou muset být všechny stejné a vždy vybaveny odstrašujícím obrázkem. Popularizace nového zákona bude doprovázena osvětovou kampaní. Lidem v ní stát například vysvětlí, jak jejich zlozvyku zneužívá tabáková lobby.

Sportovní lezení zažívá velký růst zájmu a nejrůznější umělé lezecké stěny jsou dnes takřka v každém městě. Dokladem vzrůstající popularity je i zařazení sportovního lezení mezi olympijské sporty (i když zatím jen pro LOH 2020 v Tokiu). Lezecké stěny ale mohou vypadat i dost jinak, než jak je běžně známe.

Jedna skutečně nekonvenční se nachází v newyorském Muzeu sexu. Lezecké chyty a stupy na této stěně neimitují skalní povrch, nýbrž intimní partie lidských těl. Ke zdolání stěny je tak třeba pevně se přidržet stylizovaného penisu, vaginy, bradavky či hýždí. Nekonvenční stěna je dílem britských umělců z designového studia Bompas & Parr.

„Lezecké stěny jsou vnímány čistě jako místo pro sport, zdraví a zábavu, mohou být ale i erotické,“ říká o své „erostěně“ Harry Parr, spoluzakladatel studia. Nyní se erotická stěna vydala na cestu přes Atlantik. Z New Yorku zamíří do Londýna a poté do Liverpoolu. Zda si stěna získá srdce Britů bude jasné už za pár dnů – její slavnostní představení je naplánované na svátek všech zamilovaných 14. února.

Americké kaštanovníky (Castanea dentata) z čeledi bukovitých jsou majestátní oblíbené stromy opadavých lesů východu USA. V posledních desetiletích ale čelí smrtelnému nebezpečí. Do severní Ameriky byla totiž z Asie zavlečena houba Cryphonectria parasitica, která je původcem korové nekrózy kaštanovníku. Toto onemocnění je pro kaštanovníky takřka vždy smrtelné. Jen během první polovině 20. století v USA zahubilo asi 3,5 miliardy stromů.

S kaštanovníky to teď nevypadá moc dobře. Záchranu jim ale nabízejí genetičtí inženýři. Otestovali přes 30 různých genů, které by mohly kaštanovníkům poskytnout odolnost vůči obávané houbě.

TIP: Geneticky modifikované trávy dokáží likvidovat nebezpečné výbušniny

Jako nejvhodnější se ukázal gen z pšenice, který badatelé vložili do kaštanovníku. Teď doufají, že jim úřady povolí takové kaštanovníky vysazovat a obnovit s nimi zničené porosty původních kaštanovníků.