Textron a Airland Enterprises společně vyvíjejí zajímavý letoun Textron AirLand Scorpion. Jde o lehký dvoumístný a dvoumotorový tryskový letoun, který může plnit průzkumné, bojové i tréninkové úkoly.

První prototyp letounu Scorpion se vznesl už v roce 2014. Nedávno se na vojenské letecké základně McConnell ve Wichitě, stát Kansas, uskutečnil první let produkční verze letounu, který trval celkem 102 minut. Zkušební pilot Don Parker během letu testoval avioniku i další letové systémy.

Scorpion je unikátní tím, že ho vyvíjejí s nesmírným důrazem na udržení nízkých výrobních i provozních nákladů. Jeho vývojáři používají zcela standardní konstrukční díly a prvky designu. Také se neřídí specifikacemi vlády, ale spíše průzkumy trhu. Jeden Scorpion by měl přijít zhruba na 20 milionů dolarů (necelých 520 milionů Kč), tedy asi na jednu polovinu až třetinu ceny jednoho gripenu.

TIP: Japonský prototyp stealth stíhačky X-2 absolvoval svůj první let

Tento letoun je určen pro menší vzdušné síly a pro mise v současné bezpečnostní situaci ve světě. Měl by se osvědčit při útocích na lehké pozemní cíle, kontrole vzdušného prostoru, ochraně hranic, protiteroristických operacích, katastrofách, zajišťování bezpečnosti na moři nebo při asymetrickém válčení. 

Kočky pronikly do Austrálie v osmnáctém století. A postupně ji celou obsadili. Podle nového výzkumu zdivočelé kočky obývají 99,8 procent rozlohy australského kontinentu.

Vědci už dlouho považují kočky za smrtelnou hrozbu pro cenné australské živočichy. Kdo zná kočky, tak dobře ví, jak šikovní a nadšení lovci to jsou. Nám to přijde roztomilé, ale pro ptáky, menší savce, plazy, obojživelníky i hmyz v dosahu koček to už tak zábavné není. Kočky jsou velmi nebezpečný invazní druh.

TIP: Kočičí záhada vyřešena: Australské kočky přijely z Evropy

Ve snaze vyčíslit počet koček v Austrálii dalo 40 vědců dohromady výsledky asi stovky vědeckých studií. Dospěli k závěru, že v letech, kdy je v Austrálii k dispozici méně kořisti, tam žije asi 2,1 miliony zdivočelých koček. Když je kořisti dostatek, tak Austrálii obývá až 6,3 milionů volně žijících koček.

Obrněné automobily bychom mohli definovat jako kolová vozidla opatřená dodatečně pancéřováním, nebo standardní automobilové podvozky s pancéřovou karoserií či korbou. Jejich první bojové nasazení ovšem prokázalo, že tato kategorie má zásadní problém v podobě průchodnosti v terénu. I běžný osobní automobil mimo komunikaci většinou brzy zapadne do měkčí půdy, sněhu nebo písku.

Důvodem je vysoké měrné zatížení na styčnou plochu pneumatik a terénu. Každopádně praxe jak první světové války, tak občanské války v Rusku potvrdila, že obrněné automobily jsou vhodné k průzkumu, kontrole a zajištění komunikací a rovněž jako účinný prostředek k ovládání rozptýleného vesnického obyvatelstva. Tímto směrem se rozvíjel i jejich další vývoj.

Sovětské obrněné automobily

Dělnicko-rolnická rudá armáda (RKKA) převzala postupně většinu výzbroje carské armády i intervenčních sil. Proto disponovala po ukončení války několika stovkami obrněných automobilů. První typy pocházely z dovozu, ale již v průběhu první světové války se do výzbroje dostalo několik typů domácí konstrukce. Obrněné automobily byly z technologického hlediska výrobně jednodušší než tanky.

Pokud existoval dostatek automobilních podvozků, dokázaly především petrohradské a uralské železárny vyrobit pancéřové plechy, sešroubovat či snýtovat z nich karoserii a do té pak umístit lafetaci výzbroje. Standardní vývoj sovětských obrněných automobilů byl zahájen až na přelomu dvacátých a třicátých let. Z lehkých typů se jednalo o D-12, FAI a BA-20.

Všechny se dočkaly nasazení v zimní válce proti Finsku, přičemž druhé dva jmenované typy bojovaly ještě v prvním období druhé světové války. Menší množství kořistních strojů používaly také finské a německé ozbrojené složky. Pokusy o moderněji řešený obrněný automobil se v SSSR objevily koncem třicátých let.

Třímístný prototyp LB-NATI se do značné míry podobal BA-64. Od něj pokračoval vývoj typem LB-62 NATI, jehož prototyp vyjel v lednu 1941. Vozidlo bylo velmi dobře tvarováno z hlediska balistické ochrany, přičemž výzbroj tvořil kulomet DT ráže 7,62 mm v čelním pancíři bojového prostoru a kulomet DŠK ráže 12, 7 mm v otočné věžičce. Připravovanou sériovou výrobu zastavilo vypuknutí války.

Po schodech ke Stalinovi

Vývoj dalšího obrněného automobilu začal až počátkem druhé světové války. V té době se konečně objevil první použitelný podvozek s náhonem na všechna čtyři kola vhodný pro lehký obrněný vůz. Jednalo se o šasi terénního automobilu GAZ-64, který se ve výzbroji RKKA nacházel od roku 1941. Nový GAZ měl plnit úkoly průzkumné, spojovací a logistické. Vozidlo vzhledově silně připomínalo americký Jeep MA.

Před jeho zavedením používala Rudá armáda pouze různé typy civilních osobních automobilů s náhonem na zadní kola, které rozhodně neodpovídaly požadavkům na vojenský terénní osobní či lehký nákladní vůz. Rozhodnutí o zahájení vývoje nového obrněného automobilu s označením GAZ-64B padlo 17. července 1941. Realizaci dostal na starost konstruktér V. A. Gračev a měl použít maximálně moderní řešení, která by nebyla pokračováním koncepce dosavadních zavedených sovětských typů.

Zejména šlo o tvar pancéřové korby, který konstruktéři evidentně převzali z LB-62. Gračev si navíc mohl prohlédnout ukořistěný německý SdKfz 251 testovaný od 23. srpna v Kubince a získat tak další cenné poznatky. Nový tvar umožňoval při standardním obstřelu zvýšit balistickou odolnost karoserie a přitom zachovat tloušťku pancéřových plechů do 15 mm. Karoserii s označením GAZ-125 vyvíjel tým B. T. Komarevského.

Současně vznikala i věžička o průměru 900 mm s lafetací pro kulomet DT. Transformaci podvozku automobilu GAZ-64 realizovala skupina vedená G. M. Vassrmanem pod označením GAZ-Ž. Prototyp vyjel v lednu 1942 s označením BA-64-125. Jako jeho hlavní problém se ukázalo zavěšení a odpérování kol šasi nesoucí podstatně těžší pancéřovou karoserii než původní automobil. Prototyp BA-64-125 byl společně s novým lehkým tankem T-70 předveden 3. března 1942 na dvoře Kremlu členům Státní komise obrany V. A. Molotovovi, N. A. Vozněsenskému a V. A. Malyševovi.

Nemocný Stalin přihlížel za zasklenými dveřmi nad schodištěm vedoucím do budovy. Gračev sedící za řízením obrněného automobilu se rozhodl předvést, co jeho výrobek dokáže. Po jízdě na dvoře si to namířil ke schodišti a ke zděšení ochranky po něm vyjel až ke dveřím, za nimiž stál Stalin, kterého tento výkon na rozdíl od jeho strážců nadchl. Již 9. března došlo k rozhodnutí o realizaci posledních konstrukčních úprav a 14. března byl BA-64 zaveden dekretem do výzbroje Rudé armády.

Sériová výroba měla být realizována závodem GAZ v Gorkém. Zároveň se připravovala výroba pancéřových karoserií v závodě číslo 177 ve Vykši. Potřebné plechy dodával Kulebaský metalurgický závod číslo 178. Do konce května bylo vyrobeno prvních 50 BA-64. Od prototypů se na první pohled lišily absencí otvoru s pancéřovými žaluziemi v čelním pancíři a nižší věžičkou, která byla shora otevřená a vybavena dvojicí rámů s drátěnou sítí proti vhození ručních granátů.

Rámy se v případě nasedání velitele a pro střelbu vůči cílům ve vzduchu odklápěly na pantech do stran. Uvedené řešení se ukázalo jako zbytečné a od podzimu se již rámy nemontovaly. V roce 1944 se objevily úpravy realizované plukovními dílnami. Nejčastěji se jednalo o odstranění věžičky a stropu bojového prostoru. Vozidlo tak bylo odlehčeno, snížilo se jeho těžiště a dovnitř se vešel další voják. Fotografie zachycují dokonce snížení bočního pancíře na úroveň stropu krytu motorového prostoru. Taková vozidla sloužila jako štábní a jejich uživatelé je opatřovali skládací trubkovou konstrukcí s plachtou z ukořistěných německých terénních automobilů.

Image

Čtěte také

Obrněný automobil BA-64 (2): Průzkumník jménem Bobik

Doposud nejdetailnější snímek odvrácené strany Měsíce pořídila sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Na první pohled je patrné, že tato část Měsíce je úplně jiná než část, kterou můžeme spatřit na obloze. 

Na rozdíl od přivrácené strany Měsíce je jeho odvrácená strana mnohem hornatější a obsahuje mnohem méně měsíčních moří. Zatímco na přivrácené straně tvoří měsíční moře více než třetinu povrchu Měsíce, na odvrácené straně jsou to jen necelá 3 %. Proč tomu tak je?

TIP: Odvrácená strana Měsíce: Nové video NASA ukazuje jinou tvář našeho souputníka

Podle vědců je důvodem tzv. izostatické vyrovnávání, kdy se měsíční kůra snaží vyrovnat s rozdílnou hustotou měsíčních bazaltů v oblasti moří na přivrácené straně a hornin tvořících pohoří na odvrácené straně Měsíce. Měsíční bazalty mají větší hustotu než ostatní horniny, proto je zde měsíční kůra slabší, horniny pohoří mají menší hustotu, proto je zde měsíční kůra silnější. K tomuto formování měsíční kůry došlo pravděpodobně v dobách raného vývoje Měsíce.

Mezi nejvýraznější útvary odvrácené strany Měsíce se zde mimo kotlin Mare Orientale a Mare Moscoviense řadí i krátery Ciolkovskij a Hertzsprung. Další rozlehlé krátery jsou např. Planck, Birkhoff, Mendělejev, Gagarin, Koroljov, D'Alembert, Leibnitz, Poincaré, Van de Graaff, Von Kármán a Apollo.

Ještě dlouho před tím, než zaburácel poslední výstřel třicetileté války, vydal český panovník a německý císař Ferdinand II. dokument, který poznamenal tvář českého království na několik budoucích generací.

Proti  nekatolické elitě

Lidé označovaní jako Miao, jsou jednou z 55 oficiálně uznávaných čínských národnostních menšin. Spíše než o národnosti, ale lze v případě Miao hovořit o společném životním stylu. Lidé Miao obývají horská pásma v oblastech od Kuej-čou, přes Chu-nan, Jün-nan, Kuang-tung až po Chu-pej. Kromě lásky k horám je spojuje i po generace děděné dovednosti ve zdolávání strmých skalních útesů. V minulosti lidé Miao dokonce pohřbívali své zemřelé v malých jeskyních přímo ve stěnách strmých skalisek. Dnes už se tato tradice neudržuje, šplhání ale patří stále k důležitým dovednostem Miaoů. 

TIP: Akupunktura: Pravda a mýty o léčivých jehlách

Na strmých skalních stěnách, vysokých i sto metrů, totiž dodnes sklízejí léčivé byliny. Ke svým výstupům nepoužívají lana ani jiné pomůcky a za sběrem bylin vyrážejí vyzbrojeni jen svým umem a odvahou. Jde přitom o výkony srovnatelné s nejlepšími horolezci zdolávajícími nejvyšší stěny světa. Jeden výstup odvážným lezcům trvá čtyři až pět hodin.

Dříve bylo zdolávání skal a sběr bylin výhradně doménou mužů, dnes se mu ale věnuje i mladá žena Luo Dengping, kterou do šplhání zasvětil její otec, který se lezení věnuje již přes 30 let.

Borovice dlouhověké (Pinus longaeva) se dožívají nejvyššího věku mezi stromy. Nejstarší známý strom tohoto druhu, který roste na utajeném místě v kalifornských White Mountains, dosáhl stáří zhruba 5 060 let.

Nejstarší z těchto horských borovic pamatují dobu, kdy obyvatelé Sumeru ryli klínové písmo na hliněné destičky. Když Alexandr Makedonský dobýval Asii, tak to už byly tisícileté stromy.

TIP: Káva v ohrožení: Během 30 let by mohlo zmizet až 80 % kávových plantáží

Teď je ale podle odborníků ohrožuje globální oteplování. S rostoucí teplotou se do jejich nehostinného prostředí tlačí další druhy dřevin, které by je mohly postupně přerůst a způsobit tím jejich zánik.

Kolekce Lieb Manufaktur obsahuje stříbrné a pozlacené šachy, tradiční vrhcáby vyrobené z uhlíkových vláken, kostky z ebenu a slonoviny, vše zabalené do kufříku potaženého rejnočí kůží.

TIP: Nejdražší brambůrky na světě: Pět chipsů vyjde na 1 400 korun

Čerstvou novinkou je domino vyrobené z 18karátového zlata, zdobené diamanty a zabalené v mramorovém kufříku. Na výrobu kompletní sady bylo použito 2,4 kilogramu zlata a 168 patnáctikarátových diamantů. K mání je i dárková verze s jedinou zlatou kostkou. Sadu si firma cení na 147 tisíc euro (v přepčtu zhruba 4 miliony korun) což z ní dělá nejdražší domino sadu na světě. Novinku Lieb Manufaktur představila v rámci veletrhu luxusního zboží Top Marques v Monaku.

Společnost SpaceX se vrací na kosmodrom. Po přestávce, kterou zapříčinila exploze nosné rakety 1. září loňského roku, opět vypustí nosnou raketu s nákladem na oběžnou dráhu.

SpaceX ve svém prohlášení uvádí, že po společném vyšetřování katastrofy s americkou Federální leteckou správou (FAA), US Air Force, NASA a vládní agenturou pro vyšetřování nehod v civilním přepravě NTSB objevili pravděpodobnou příčinu exploze a učinili potřebná opatření. Zatím posledním úspěšným startem SpaceX na oběžnou dráhu zůstává vypuštění satelitu JCSAT-16, které se odehrálo 14. srpna loňského roku.

Nový start 8. ledna

K novému startu nosné rakety Falcon 9 společnosti SpaceX dojde v neděli 8. ledna, na kalifornském kosmodromu Vandenberg Space Launch Complex 4E. Raketa vynese na nízkou oběžnou dráhu Země komunikační satelit Iridium-1.

TIP: SpaceX už ví, co způsobilo zářijovou explozi Falconu 9

Společnost Iridium prohlásila, že podporuje loňské rozhodnutí SpaceX odložit start satelitu až na letošní leden, a že zcela důvěřuje schopnostem SpaceX dopravit satelit v pořádku na místo určení.