Planetka Bennu je jako časová kapsle z počátků Sluneční soustavy
Vzorky z planetky Bennu, získané v rámci mise OSIRIS-REx, odhalují příběh starší než samotná Sluneční soustava – jako by vědci otevřeli kosmickou časovou kapsli.
Ambiciózní mise OSIRIS-REx k planetce (101955) Bennu a zpět se získanými vzorky se více než vyplatila. Od roku 2023, kdy návratový modul s odebraným materiálem planetky přistál zpět na Zemi, se vzorkům z Bennu věnují vědci v laboratořích po celém světě.
Bennu obíhá kolem Slunce po dráze, která přivádí planetku každých šest let do blízkosti Země. Jde tedy o planetku blízkou Zemi (NEO, near-earth object), která je kvůli své velikosti potenciálně nebezpečná (PHO, potentially hazardous object). Současně je to také primitivní uhličitá planetka (skupina typu C), která se díky „namodralému“ spektru řadí k typu B. Právě kvůli těmto charakteristikám si NASA vybrala Bennu jako cíl mise OSIRIS-REx.
Časová kapsle Bennu
Vědci, která vedla Jessica Barnesová z Měsíční a planetární laboratoře Arizonské univerzity, se podílejí na intenzivním výzkumu vzorků z Bennu. Jejich nová studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature Astronomy, a dvě další podobné vědecké práce jejich týmu, přinášejí zjištění, že Bennu je jako časová kapsle, která uchovává spoustu zajímavých informací.
Materiál z planetky pochází z různých míst Sluneční soustavy, a také z různých období vývoje Sluneční soustavy. Část tohoto materiálu je dokonce starší než samotná Sluneční soustava a pochází z dávno mrtvých hvězd v okolí. Badatelé také zjistili, že materiál z Bennu procházel změnami, například díky interakcím s vodou nebo působení „vesmírného počasí.“
„Náš výzkum přichází s objevy, které nelze získat pomocí teleskopů,“ uvádí Barnesová. „Je skvělé, že konečně můžeme zkoumat přímo materiál planetky, jak jsme o tom odjakživa snili a sledovat stopy minulosti, které se na povrchu takové planetky nacházejí.“
Pokud jde o Bennu, zdá se, že mateřské těleso této planetky vzniklo někde za oběžnými drahami Jupiteru a Saturnu, bylo několikrát rozbito a její části opět smíseny, než vznikla současná podoba planetky Bennu.
