V Japonsku objevili unikátního „modrého draka z Wakajamy“
Vědci popsali doposud neznámého mosasaura, který před 72 miliony let vládl tichomořským mořím.
Japonský paleontolog Akihiro Misaki z Přírodovědného muzea v Kitakjúšú hledal v roce 2006 u řeky Aridagawa v prefektuře Wakajama na jihu ostrova Honšú amonity z období křídy. V jednu chvíli narazil na temně zbarvenou kost, ze které se později vyklubalo žebro z téměř kompletní kostry křídového mosasaura, původně ukryté v pískovci.
Nedávno si tuto fosilii, přezdívanou „Wakajama Sórjú“ čili „Modrý drak z Wakajamy“, vzali do parády specialisté na tuto skupinu druhohorních „plazů“ a popsali ji jako nový druh Megapterygius wakayamaensis. Popis doposud neznámého mosasaura, který žil asi před 72 miliony let, zveřejnil odborný časopis Journal of Systematic Palaeontology.
![](/sites/default/files/inline-images/konishi-mosasaur113.jpeg)
Mosasauři byli vrcholoví predátoři prehistorických oceánů před 100 až 66 miliony let. Šlo o současníky Tyrannosaura rexe a dalších pozdně křídových dinosauři a podobně jako tito suchozemští dinosauři se i mosasauři stali obětí stejného masového vymírání, které vyhubilo téměř všechny neptačí dinosaury, během dopadu planetky v oblasti dnešního Mexického zálivu.
Modrý drak
S velikostí okolo šesti metrů sice patřil Megapterygius wakayamaensis k menším mosasaurům, zároveň ale představoval nelítostného mořského predátora. Přestože nese jisté podobné znaky s dříve popsanými mosasaury, má Modrý drak z Wakajamy celou řadu zajímavých znaků, které ho odlišují od většiny známých mosasaurů. Předně jde o nápadně dlouhé ploutve, především zadní, které mu v kombinaci s dlouhým ocasem zřejmě pomáhaly vyvinout značnou rychlost a obratně manévrovat. Nápadná je i hřbetní ploutev podobná žraločí, kterou jiní mosasauři nemají a která nejspíš rovněž sloužila k rychlému pohybu ve vodě.
TIP: Paleontologové objevili fosilní pozůstatky obřího druhohorního mořského predátora
Neobvyklá stavba těla nově popsaného mosasaura vzbuzuje otázky, jak se vlastně ve vodě pohyboval. Podle vědců je zřejmé, že šlo o výtečného plavce, zároveň ale není jasné, které části těla používal k pohonu a které k manévrování. Na tyto otázky by mohly odpovědět budoucí simulace, na které určitě časem přijde řada.