Jak dlouho může svítit bílý trpaslík? A jaká je jeho teplota?

30.07.2016 - Michal Švanda


Reklama

Bílý trpaslík představuje jedno ze závěrečných stadií vývoje hvězd, jež se hmotností příliš neliší od Slunce. Jde o horké jádro stálice složené převážně z prvků, jako je dusík, uhlík nebo kyslík, které se odhalilo během pobytu hvězdy na asymptotické větvi obrů, kdy odvrhla své vnější obálky. 

Bílý trpaslík se skládá z elektronově degenerované látky, siláže kladně nabitých atomových jader, mezi nimiž se volně prohánějí elektrony z elektronových obalů zborcených gravitací. Typický bílý trpaslík má hmotnost srovnatelnou se Sluncem a rozměr odpovídající Zemi. Jedná se o nesmírně horké objekty s povrchovou teplotou až 150 000 K, přičemž nejvíc pozorovaných exemplářů dosahuje teplot mezi 8 000 K a 40 000 K. Očekává se však, že ve vesmíru najdeme mnohem víc chladnějších bílých trpaslíků s teplotami až kolem 4 000 K, které ovšem září velmi málo, a jejich pozorování tak podléhá značnému výběrovému efektu. 

Bílý trpaslík ztrácí energii výhradně zářením, a protože nemá žádný vlastní zdroj – termojaderné reakce v něm již neprobíhají –, postupně chladne. Vzhledem k jeho malé velikosti (povrchu) k tomu však dochází velmi pomalu a navíc se ochlazování s ubíhajícím časem výrazně zpomaluje. Za mnoho desítek až stovek miliard let přesto objekt vychladne definitivně – a stane se z něj černý trpaslík.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 11/2015

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Používání nástrojů se stalo jedním z hnacích motorů rozvoje mozku. Rod Homo se naučil kontrolovat oheň možná už před 1,5 milionu let.

Zajímavosti
Vesmír

Marilyn Monroe s generálním prokurátorem USA Robertem F. Kennedym a prezidentem Johnem F. Kennedym na oslavě narozenin.

Historie
Zajímavosti

Anhinga africká (Anhinga rufa) žije v subsaharské Africe. Přezdívá se jí „hadí pták“, což neodráží potravní specializaci, ale dojem, který budí při lovu. Loví totiž tak, že má tělo zcela ponořené pod vodou a nad vodní hladinu ční pouze hlava a krk. Dlouhý krk, navíc zrcadlený ve vodní hladině, budí dojem hada. Anhingy mají na jídelníčku i vodní hady, ale jejich potravu tvoří převážně ryby, obojživelníci, vodní hmyz, korýši a měkkýši. 

Příroda

Mnozí připisují mizení letadel a lodí v bermudském trojúhelníku nadpřirozenu či mimozemšťanům.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907