Jak dlouho by Slunce zářilo, kdyby náhle ustaly jeho termojaderné reakce?

30.01.2021 - Michal Švanda


Reklama

Správná odpověď rozhodně nezní „osm a půl minuty“. Světlo od Slunce sice k Zemi skutečně letí 8,3 minuty, ale naše centrální stálice není žárovka, kterou lze v okamžiku vypnout a opět zapnout.

Pomiňme, že daný proces není fyzikálně možný, ale kdyby přece jen termojaderné reakce v útrobách Slunce náhle ustaly, začalo by se jeho nitro přetvářet. Ubylo by působení tlaku záření, jenž hraje důležitou roli v udržování rovnováhy proti vlastní gravitaci hvězdy. Zároveň však proti ní působí i tlak plynu a ten by nevymizel. Slunce by se gravitačně smršťovalo, jak by mu to právě tlak plynu dovolil, přičemž by se uvolňovala gravitační potenciální energie a měnila by se v teplo i záření.

TIP: Tajemné Slunce: Nevyzpytatelný vládce Země

Uvedený proces, tzv. Kelvinova-Helmholtzova kontrakce, by pak naši mateřskou stálici udržel v nezměněné svítivosti 20 milionů let. Popsaná situace ovšem nepředstavuje žádné sci-fi: Mladé hvězdy před vstupem na hlavní posloupnost „pohání“ dlouhé miliony let výhradně gravitační kontrakce.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907