Jak funguje plazmový motor? V čem spočívají jeho hlavní výhody a nevýhody?

27.10.2018 - Michal Švanda

<p>Plasmový motor je energeticky nenáročný, ale má nízký tah</p>

Plasmový motor je energeticky nenáročný, ale má nízký tah


Reklama

Všechny typy raketového pohonu fungují na jednoduchém principu, který popsal již Isaac Newton svým třetím zákonem: Tzv. zákon akce a reakce je důsledkem zachování hybnosti. Motory, jež zmíněný princip využívají, se souhrnně nazývají „reaktivní“. Každý z nich musí mít tzv. pracovní látku, jež se značně urychluje v pracovní (spalovací) komoře, odkud je následně vyvrhována ven. Trychtýřová tryska pak její tok reguluje proti směru letu. 

TIP: Plazmový motor: Silák, který výrazně zkrátí cestu na Mars

V případě klasického raketového motoru tvoří pracovní látku ohřáté spaliny expandující tryskou ven. V plazmovém nebo též iontovém motoru představují pracovní látku těžké ionty (například argonu či rtuti), které značně urychluje elektrické pole.

Výhoda iontového motoru tkví v tom, že sonda nemusí nést do vesmíru okysličovadlo, tedy hmotnost navíc. Další přednost spočívá v nízké spotřebě. Nevýhodou je naopak malá tahová síla – motor tak musí být v provozu po dlouhou dobu. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Arstechnica

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

(foto: Pexels, cottonbro, CC0)

Reklama

Oficiální výsledky sčítání z roku 1921 nebyly přijaty příznivě příslušníky národnostních menšin. Napočítáno jich totiž bylo méně než v roce 1910. (foto: PixabayCC0)

Historie

Sověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František DostálCC BY-SA 4.0)

Válka

Při užívání antibiotik je úmrtnost nakažených břišním tyfem zhruba 1-4 procenta, u neléčených pacientů vzrůstá až na 20 procent. (ilustrace: Shutterstock)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907