Jak je možné, že se jedovatá zvířata neotráví vlastním jedem?

19.09.2021 - Stanislav Mihulka

Jed elegantní žabky pralesničky by dokázal usmrtit i několik lidí. Žabky jej ale mohou pozřít zcela bez následků. V čem spočívá tajemství této jejich superschopnosti?

<p>Jeden miligram jedu <strong>pralesničky strašné</strong> <em>(Phyllobates terribilis) </em>by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.</p>

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.


Reklama

Roztomilé pestrobarevné žabky pralesničky (Dendrobates) ve skutečnosti náležejí k nejjedovatejším živočichům na světě. Jejich těla jsou plná toxinů a jed i z jediné pralesničky by dokázal usmrtit několik lidí. Jak je ale možné, že se pralesničky neotráví svým vlastním jedem? Celá záležitost je o to divnější, že se pralesničky obvykle nerodí jedovaté. Toxiny získávají až během života, od hmyzu a dalších členovců ve své potravě.

Fayal Abderemane-Ali z institutu Cardiovascular Research Institute na americké University of California San Francisco a jeho kolegové detailně prozkoumali zvláštní fenomén ochrany před autointoxikací, čili otravou sebou samotným, právě u pralesniček. Tyto žabky svůj prudký jed běžně konzumují při pojídání potravy, přesto si toho prakticky ani nevšimnou.

Jak se vyhnout autointoxikaci?

Podle Abderemane-Aliho používají jedovatá zvířata v zásadě tři různé způsoby, jak se vyhnout otravě vlastním jedem. První z nich je mutace, která mírně pozmění cíl působení jedu (cílem obvykle bývá nějaký protein v organismu živočicha). V takovém případě je jed pro daného jedince neškodný. Druhou možností je, že živočich pozřený jed z těla kompletně vyloučí. Tento trik často používají predátoři, kteří loví jedovatou kořist.

TIP: Krása pralesniček: Jedovatě pestré barvy nejdrobnějších obojživelníků

Výzkum Abderemane-Aliho týmu ukázal, že pralesničky zřejmě často využívají třetí možnost, která představuje ukládání jedu v těle takovým způsobem, že se stane neškodným. Pravděpodobně vytvářejí protein, který funguje jako houba a nasává do sebe jed. Ten pak nemá šanci dostat se ke zranitelným místům těla žáby a neotráví ji. Vědci po takových proteinech pátrají a podrobují je výzkumu, protože bychom je mohli využít například v čištění vod nebo v medicíně.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Oceánský lapač Jenny v akci - během 12týdenní mise se mu podařilo z oceánu odstranit 10 tisíc tun odpadu.

Zajímavosti

Plynný obr 2M0437b se zrodil před pouhými několika miliony let (ilustrativní foto).

Vesmír

Žravost a obrovská pusa vysloužily rohatce brazilské (Ceratophrys cornuta) přiléhavou přezdívku „Pac-Man“ – podle jedné z prvních počítačových her, v níž nenasytný puntík s velkou pusou probíhá bludištěm a polyká vše, co se mu postaví do cesty.

Příroda
Věda

<p>Polární záře oblohu rozsvítí neonovým světlem. V Laponsku je lze pozorovat hlavně v zimě. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Cestování

Ženský akt ležící na břiše z roku 1917 od Egona Schieleho.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907