Jak ochránit astronauty? NASA simuluje galaktické kosmické záření na Zemi

22.05.2020 - Stanislav Mihulka

Simulátor galaktického záření pomáhá vyvíjet ochranné prostředky a materiály pro budoucí vesmírné lety a základny

<p>Galaktické záření tvoří hlavně vysokoenergetické protony (85 % až 90 %) a ionty.</p>

Galaktické záření tvoří hlavně vysokoenergetické protony (85 % až 90 %) a ionty.


Reklama

Když se astronauté vydávají dál od Země, přestane je chránit magnetické pole naší planety. Od té chvíle jsou vystaveni vyšším dávkám škodlivého záření, které přilétá nejen od Slunce a zdrojů v Mléčné dráze, ale z nemalé části také z vesmíru mimo naši galaxii. Toto „galaktické“ kosmické záření tvoří hlavně vysokoenergetické protony, což jsou vlastně ionty vodíku a ionty těžších prvků – helia, kyslíku, uhlíku nebo železa.

Vysokoenergetické ionty galaktického záření mohou proniknout oblekem a kůží astronautů, až do jejich buněk, kde mohou poškodit DNA. Působení galaktického záření na dlouhodobých vesmírných misích tím pádem může vést ke zvýšenému riziku nádorových onemocnění a dalších závažných chorob, včetně nemoci z ozáření.

Ochrana astronautů

Vědci pochopitelně chtějí astronauty co nejlépe ochránit. Proto odborníci výzkumného centra NASA Langley Research Center před pár lety vybudovali pozemní simulátor galaktického kosmického záření. Nachází se v laboratoři NASA Space Radiation Laboratory (NSRL), která je součástí zařízení Brookhaven National Laboratory.

TIP: Čeká na astronauty letící k Marsu demence kvůli kosmickému záření?

Tento simulátor dokáže podle potřeby měnit intenzitu a složení simulovaného galaktického záření. Díky tomu je teď možné detailně a věrohodně testovat různé materiály a typy ochrany před takovým zářením a zlepšovat ochranu astronautů v kosmickém prostoru. Právě tento simulátor galaktického záření bude pomáhat navrhovat konstrukce prvních základen na Měsíci a na Marsu, které musí dostatečně ochránit své obyvatele. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907