Jak ochránit astronauty? NASA simuluje galaktické kosmické záření na Zemi

22.05.2020 - Stanislav Mihulka

Simulátor galaktického záření pomáhá vyvíjet ochranné prostředky a materiály pro budoucí vesmírné lety a základny

<p>Galaktické záření tvoří hlavně vysokoenergetické protony (85 % až 90 %) a ionty.</p>

Galaktické záření tvoří hlavně vysokoenergetické protony (85 % až 90 %) a ionty.


Reklama

Když se astronauté vydávají dál od Země, přestane je chránit magnetické pole naší planety. Od té chvíle jsou vystaveni vyšším dávkám škodlivého záření, které přilétá nejen od Slunce a zdrojů v Mléčné dráze, ale z nemalé části také z vesmíru mimo naši galaxii. Toto „galaktické“ kosmické záření tvoří hlavně vysokoenergetické protony, což jsou vlastně ionty vodíku a ionty těžších prvků – helia, kyslíku, uhlíku nebo železa.

Vysokoenergetické ionty galaktického záření mohou proniknout oblekem a kůží astronautů, až do jejich buněk, kde mohou poškodit DNA. Působení galaktického záření na dlouhodobých vesmírných misích tím pádem může vést ke zvýšenému riziku nádorových onemocnění a dalších závažných chorob, včetně nemoci z ozáření.

Ochrana astronautů

Vědci pochopitelně chtějí astronauty co nejlépe ochránit. Proto odborníci výzkumného centra NASA Langley Research Center před pár lety vybudovali pozemní simulátor galaktického kosmického záření. Nachází se v laboratoři NASA Space Radiation Laboratory (NSRL), která je součástí zařízení Brookhaven National Laboratory.

TIP: Čeká na astronauty letící k Marsu demence kvůli kosmickému záření?

Tento simulátor dokáže podle potřeby měnit intenzitu a složení simulovaného galaktického záření. Díky tomu je teď možné detailně a věrohodně testovat různé materiály a typy ochrany před takovým zářením a zlepšovat ochranu astronautů v kosmickém prostoru. Právě tento simulátor galaktického záření bude pomáhat navrhovat konstrukce prvních základen na Měsíci a na Marsu, které musí dostatečně ochránit své obyvatele. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907