Jak postavit ultralehké satelity? Můžeme je uplést ze zlaté příze

20.02.2018 - Stanislav Mihulka

<p>Model satelitu s velkou pletenou anténou.</p>

Model satelitu s velkou pletenou anténou.


Reklama

Dostat něco do vesmíru není jednoduché. Čím těžší a větší je dopravovaný objekt, tím je to pochopitelně dražší. A to je v mnoha případech problém. Například satelity pro pozorování a střežení zemského povrchu potřebují co největší talíře antén pro detekci rádiových vln.

Tým britské Nottingham Trent University, který vede Tilak Dias, se snaží tento problém vyřešit pomocí pletení. Dias přiznává, že pletení v dnešní době jenom málokdo spojuje se satelity ve vesmíru. Ale pokrok se nevyhýbá ani technologiím pletení.

Pletené antény ze zlata

Vědci a inženýři tudíž mohou uplést talíř antény, který je dostatečně velký a odolný vůči slunečnímu záření. Důležité je, že je extrémně lehký. Jak by potvrdil každý správný pletař, při pletení nejvíc záleží na materiálu. Dias a spol. chtějí plést satelity z pozlaceného drátku o průměru méně než 50 mikrometrů, čili méně, než většina lidských vlasů.

TIP: Šílený nápad nebo skvělý koncept? Na ISS testují LEGO satelity

Pozlacení dodá drátkům ochranu proti kosmickému záření. Zlato je sice velice těžké, ale zároveň je přímo extrémně kujné. Vrstvička zlata na drátcích k pletení satelitů by byla tak tenká, že se to na váze upletené antény projeví jenom velice málo.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Oxford Space Systems

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Zajímavosti

Finští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.

Válka

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907