Jak přežít v pekle: Každodennost pěšáků během verdunské bitvy (4)

04.06.2020 - Martin Brabec

Ačkoliv se verdunská bitva může jevit jako neustávající střídání dělostřelecké palby a následných ztečí pěchoty, život vojáků se při několikaměsíčním pozičním střetu odehrával především v zákopech a v blízkém zázemí. A mnohdy se jednalo jen o přežívání v díře po granátu

<p>Vojáci museli využívat každé příležitosti k odpočinku, během samotné bitvy jich ale moc nebylo</p>

Vojáci museli využívat každé příležitosti k odpočinku, během samotné bitvy jich ale moc nebylo


Reklama

Muži účastnící se bitvy u Verdunu mnohdy hledali útěchu u vojenských kaplanů. Je paradoxní, že právě ve francouzské armádě na začátku války žádní duchovní nepůsobili. Roku 1880 totiž padlo rozhodnutí, že budou od vojenských útvarů odsunuti z obavy před klerikální opozicí vůči francouzské republikánské vládě. Vojáci země galského kohouta proto mnohdy využívali – díky tomu, že bojovali na vlastním území – útěchu civilních duchovních z měst za svými liniemi. Posléze však na frontu přibyli nejen katoličtí či protestantští kněží, ale také rabíni, a dokonce imámové – kvůli jednotkám z kolonií. 

Spojení s domovem

Jedním z klíčových faktorů k udržení morálky mužstva představoval kontakt vojáků s rodinami doma. Všechny bojující strany se snažily za každou cenu udržet korespondenční spojení, k čemuž velkou měrou přispíval Červený kříž. Právě zprostředkování kontaktu mezi frontou a domovem bylo jedním z hlavních úkolů jeho pracovníků během první světové války. Vojáky vždy potěšily nejen dopisy, ale také balíky.

Ty většinou obsahovaly výživné jídlo, jehož se na frontě nedostávalo – sušené maso, konzervy, paštiky, dále teplé prádlo či vitamíny. Francouzští vojáci, kteří neměli rodinu, mohli využít služby takzvané „válečné kmotry“ („marraine de guerre“). S těmi si muži psali, díky čemuž měli kontakt s „normálním“ světem v zázemí, a dodávalo jim to dobrý pocit, že doma na ně někdo myslí. Některé z těchto korespondenčních vztahů se po skončení války změnily ve vztahy skutečné.

Usnou kdekoliv krysám navzdory 

Náladu si muži ve frontových liniích zlepšovali pouze v rámci skromných možností. Různé hry, například karetní, patřily ke každodennímu koloritu ve chvílích, kdy se na frontě „nic“ nedělo. Vojáci a celé útvary mezi sebou soutěžili v různých bizarních disciplínách, mezi něž patřil například lov krys, jimž se v zákopech velmi dařilo.

Nejednalo se však o žádné frontové mazlíčky, ale naopak o postrach. Tato zvířata, otupělá neustálým rachotem z bojů, ztrácela přirozenou plachost a snažila se vojákům sežrat drahocenné zásoby jídla. „Na nohou galoše a na sobě kabát. Přesto jsem cítil na svém těle ty bestie. Po každém z nás lezlo patnáct až dvacet krys. Když nám snědly všechno jídlo – chleba, máslo, čokoládu, začaly žrát naše oblečení,“ líčil francouzský voják Jacques Vandebeuque.

Na pokraji života a smrti

Snad ještě vzácnější „komoditou“ než kvalitní strava byl spánek. Vojáci se museli naučit usnout, v podstatě kdykoliv to situace umožnila – nehledě na to, zda okolo nich duněla palba nepřátelských či vlastních děl. Kdo v první linii nedokázal využít každé volné chvíle ke spánku, rychle ztrácel zbytky energie.

TIP: Monstra pod drobnohledem: Jaký byl nejlepší tank Velké války?

„Neměli jsme ani chvilku odpočinku. (…) V sobotu jsem si poznamenal do deníku, že jsem nespal celých 72 hodin,“ psal v dopise domů Jean-Louis Delvert, který sloužil ve 101. pěším pluku. Muži ze „ztracené zákopové generace“ u Verdunu zkrátka žili ubíjejícím jednotvárným životem, věčně na pokraji života a smrti. To vše kvůli pár kilometrům půdy milionkrát přeorané dělostřeleckou palbou. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Státy většinou neposkytují příliš informací o zvláštních jednotkách

Válka

Praha v 19. století. V roce 1869 už měla 158 tisíc obyvatel, tedy asi dvakrát více než Brno.

Historie
Věda

Sonda Al Amal je 2,37 metru široká, na délku měří 2,9 metru a váží zhruba 1 500 kilogramů. Její základ tvoří trojice vědeckých přístrojů: multispektrální kameroa EXI (Emirates eXploration Imager), infračervený spektrograf EMIRS (Emirates Mars Infrared Spectrometer) a ultrafialový spektrograf EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer).

Vesmír

Enzymatická výbava trávicí soustavy zavíječe voskového (Galleria mellonella) umožňuje jeho housenkám trávení včelího vosku – po chemické stránce komplikované a těžko odbouratelné struktury.

Zajímavosti

Monumentální křesťanský chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka. 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907