Jak velké by mohly být primordiální černé díry?

18.03.2022 - Michal Švanda

Astrofyzikové rozeznávají tři typy černých děr, podle způsobu jejich vzniku – hvězdné, černé veledíry v centrech galaxií a tzv. primordiální černé díry. Posledně jmenovaný typ by podle odborníků mohl tvořit důležitou součást enigmatické skryté hmoty.


Reklama

Jde o značně lákavou hypotézu: Krátce po Velkém třesku, když byl vesmír ještě mladý, horký a hustý, mohlo docházet k náhodnému nahloučení látky nad úroveň samovolné gravitační kontrakce. V takovém místě by se již v raných fázích vytvořily objekty s vlastnostmi černých děr. Mohly by mít téměř libovolnou hmotnost, avšak odborníci předpokládají, že by spíš převažovaly ty méně hmotné. 

TIP: Kolik typů černých děr známe a jak vznikají?

Pokud zmíněné primordiální černé díry skutečně vznikly, pak se ty opravdu málo hmotné již vypařily efektem Hawkingova záření. Nejmenší dosud existující objekty uvedeného typu by tak v současnosti mohly dosahovat hmotnosti přes 7 × 10²² kg, tedy ekvivalentu Měsíce, a jejich rozměr by činil kolem 0,1 mm. Primordiální černá díra s hmotností Země by potom měřila asi 1 cm. Podle některých astrofyziků by dané objekty mohly tvořit podstatu skryté látky ve vesmíru, popsaná teorie nicméně zůstává spíš na okraji odborného zájmu.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907