Jaké psychické potíže zažívají kosmonauti ve vesmíru nejčastěji?

17.04.2021 - Michal Švanda

<p>Astronaut <strong>Piers Sellers</strong> během výstupu do otevřeného prostoru v rámci mise STS-121.</p>

Astronaut Piers Sellers během výstupu do otevřeného prostoru v rámci mise STS-121.


Reklama

Asi nikdo nepochybuje, že je práce astronautů fyzicky i psychicky nesmírně náročná. Jsou to lidé, kteří na palubách kosmických lodí spoléhají na neomylnost technického vybavení, na kolegy a především sami na sebe. Při pobytech ve vesmíru prakticky neexistuje rychlá záchranná síť, jež by vyřešila problémy na místě. Od nejbližší nemocnice dělí posádku přinejlepším několik hodin a přesun by také znamenal překotné opuštění kosmické stanice. Týmy setrvávají ve stejné nepočetné sestavě celé měsíce s vědomím, že nemohou jen tak odejít. Každý okamžik může být fatální, a práci ve vesmíru tak provází extrémní stres. 

To vše se může projevit psychickými potížemi, přičemž mezi nejčastější patří špatná adaptace na nové prostředí a režim. Výsledkem bývají příznaky podobné depresím či úzkostem a některé mohou somatizovat i do objektivních fyzických pocitů, nejčastěji bolestí nebo nevolností.

TIP: Co dělat se sebevražedným astronautem? NASA radí spoutat a podat sedativa

Sovětští vědci jako první popsali tzv. astenizaci, tedy adaptační reakci, při níž jsou členové posádky unavení, podráždění, nervově labilní a trpí poruchami soustředění. S potížemi přitom bojují jak samotní účastníci mise, tak řídicí středisko, které se jim snaží let všelijak zpestřit a zlepšovat jim náladu. Pro nouzové případy se pak v palubní lékárničce nacházejí psychofarmaka.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ivanov byl rozhodnutý oplodnit ženy šimpanzím spermatem bez toho, že by jim prozradil, oč jde.

Zajímavosti

Kavachi je jednou z nejaktivnějších podvodních sopek Tichého oceánu.

Věda
Historie

Sugestivně tvarovaná reflexní mlhovina IC 2118 ze souhvězdí Oriona, zcela pochopitelně známější pod názvem Hlava čarodějnice, září především odraženým světlem hvězdy Rigel, kterou upřeně „sleduje“.

Vesmír

Srovnání velikostí sovětských obrněnců v památníku v pevnosti Brest. Zleva SU-100, T-44, T-34/85 a ISU-152.

Válka

Před 130 až 115 tisíci lety zase na našem území panovalo vlhké středomořské podnebí. Hladina moře v té době stoupla natolik, že se ze Skandinávie stal ostrov.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907