Japonská JAXA chce pátrat po stopách života na měsících Marsu

23.08.2021 - Stanislav Mihulka

Měsíce Phobos a Deimos by mohly uchovávat stopy marťanského života jako přírodní trezory

<p>Phobos (vlevo) a Deimos (vpravo)</p>

Phobos (vlevo) a Deimos (vpravo)


Reklama

Po stopách dávného nebo i nedávného marťanského života obvykle pátráme na povrchu rudé planety. Pracují tam naše robotické rovery, snímkují ho orbitery a na Zemi zkoumáme meteority, které k nám přiletěly z Marsu. Jsou ale i jiná místa, kde můžeme hledat. Japonská kosmická agentuta JAXA sází na malé měsíce Marsu, Phobos a Deimos.

Experti JAXA věří, že právě tam je nejlepší šance najít stopy organismů z Marsu. Phobos a Deimos jsou velmi malé měsíce, mnohonásobně menší než náš Měsíc. To znamená, že není tak náročné je celé prozkoumat. Rovněž jsou mnohem blíž Marsu než Měsíc Zemi. Japonští vědci předpokládají, že se na povrch těchto měsíců se slušnou pravděpodobností mohl dostat materiál z Marsu, vyvržený do vesmíru bezpočtem dopadů kosmických těles, případně vulkanickou činností.

Co najdeme na měsících Marsu?

Na měsících rudé planety by tím pádem mohl být materiál z různých míst, který reprezentuje povrch celého Marsu. Zároveň si můžeme být jistí, že jak Phobos, tak i Deimos mají příznivé sterilní prostředí, bez místních rušivých vlivů, kde by se případné stopy marťanského života mohly uchovat po dlouhou dobu.

TIP: Phobos a Deimos jsou možná pozůstatky zmizelého měsíce Marsu

JAXA intenzivně připravuje projekt Martian Moons eXploration (MMX), který je zaměřený právě na průzkum měsíců rudé planety. Hodlají vyslat robotickou sondu, která by měla jako první odebrat vzorky z měsíce Phobos a dopravit je zpátky na Zemi. Sonda by měla odstartovat v roce 2024 a návratový modul se vzorky by měl přiletět zpět na Zemi v roce 2029.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Winston Churchill s manželkou Clementine na návštěvě v Soestdijkském paláci. Vedle Churchilla stojí princ Bernhard a nizozemská královna Juliána s dětmi.

Historie

V Cockaigne neexistovala nouze, násilí, ba ani práce a pečené husy tam létaly přímo do úst.

Zajímavosti

Fukušimské tritium bude podle vědců v mořské vodě v nesmírně malé koncentraci, odpovídající extrémně zředěným homeotickým přípravkům.

Věda

Kamenná exoplaneta GJ 367b obkrouží svou mateřskou hvězdu za pouhých osm hodin. Na jejím povrchu zřejmě panuje teplota kolem 1 500 °C.

Vesmír

Chvostoskoci (Collembola) jsou řádem šestinohých bezobratlých živočichů, kteří v širším smyslu patří mezi hmyz. Žijí v půdě nebo na jejím povrchu, někdy však i na vodní hladině či na okrajích ledovců. Už podle tohoto výčtu je zřejmé, že jde o velmi odolnou a přizpůsobivou skupinu.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907