Měsíce Phobos a Deimos by mohly uchovávat stopy marťanského života jako přírodní trezory
Po stopách dávného nebo i nedávného marťanského života obvykle pátráme na povrchu rudé planety. Pracují tam naše robotické rovery, snímkují ho orbitery a na Zemi zkoumáme meteority, které k nám přiletěly z Marsu. Jsou ale i jiná místa, kde můžeme hledat. Japonská kosmická agentuta JAXA sází na malé měsíce Marsu, Phobos a Deimos.
Experti JAXA věří, že právě tam je nejlepší šance najít stopy organismů z Marsu. Phobos a Deimos jsou velmi malé měsíce, mnohonásobně menší než náš Měsíc. To znamená, že není tak náročné je celé prozkoumat. Rovněž jsou mnohem blíž Marsu než Měsíc Zemi. Japonští vědci předpokládají, že se na povrch těchto měsíců se slušnou pravděpodobností mohl dostat materiál z Marsu, vyvržený do vesmíru bezpočtem dopadů kosmických těles, případně vulkanickou činností.
Na měsících rudé planety by tím pádem mohl být materiál z různých míst, který reprezentuje povrch celého Marsu. Zároveň si můžeme být jistí, že jak Phobos, tak i Deimos mají příznivé sterilní prostředí, bez místních rušivých vlivů, kde by se případné stopy marťanského života mohly uchovat po dlouhou dobu.
TIP: Phobos a Deimos jsou možná pozůstatky zmizelého měsíce Marsu
JAXA intenzivně připravuje projekt Martian Moons eXploration (MMX), který je zaměřený právě na průzkum měsíců rudé planety. Hodlají vyslat robotickou sondu, která by měla jako první odebrat vzorky z měsíce Phobos a dopravit je zpátky na Zemi. Sonda by měla odstartovat v roce 2024 a návratový modul se vzorky by měl přiletět zpět na Zemi v roce 2029.
ZajímavostiJaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of Congress, CC0)
VědaPouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa Kennedy, CC BY-SA 4.0)
HistorieV bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VesmírHvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana Lobo, CC BY 4.0)
VědaKdyž si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, Tirthakanji, CC BY-SA 3.0 CZ)