I když to zní možná děsivě, vypuštění přefiltrované radioaktivní vody z Fukušimy do Pacifiku je tím nejpraktičtějším a nejbezpečnějším řešením
Japonská vláda v těchto dnech potvrdila, že zahájí plánované vypouštění nashromážděné radioaktivní vody z jaderné elektrárny ve Fukušimě do vod Pacifiku. Na první pohled kontroverzní rozhodnutí vyvolalo protesty u místních i zahraničních rybářů a ekologů.
Jenomže zdání v tomto případě klame. Postup japonské vlády je podle všeho za daných okolností tím nejlepším a nejméně rizikovým. Chválí ho nejen Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), ale přinejmenším podstatná část nezávislých expertů. Také nejde o žádné překvapení. Japonci začali uskladňovat radioaktivní vodu v prostoru Fukušimy v roce 2011 a rychle si spočítali, že v roce 2022 naplní dostupnou kapacitu.
Společnost TEPCO (Tokyo Electric Power Co.), která je provozovatelem poškozené elektrárny, vybudovala více než tisícovku nádrží na radioaktivní vodu. Jde buď o vodu z chladicích systémů reaktoru, anebo o vodu, která pronikla do zamořených prostor a byla vystavena radioaktivnímu záření. V současné době je ve Fukušimě uskladněno více než milion litrů této vody a každým dnem jí přibývá dalších zhruba 150 tun. Provizorní uskladnění tak nelze odkládat do nekonečna.
TIP: Japonští odborníci obklopili reaktory ve Fukušimě ledovou zdí
V radioaktivní vodě jsou nebezpečné především těžší radioaktivní izotopy, které je ale možné relativně snadno odfiltrovat. Pak zůstane už jen radioaktivní tritium, které je naopak jen velmi těžko odstranitelné. S takovou vodou lze naložit několika způsoby.
Jako nejpraktičtější a nejméně rizikové je kupodivu právě její vylití do Pacifiku. I kdyby tam vytekla všechna najednou, Pacifik je tak extrémně velký, že se to na jeho celkové radioaktivitě vůbec neprojeví. Bude samozřejmě nutné hlídat radioaktivitu v oblasti vylévání vody, to by ale podle odborníků neměl být velký problém.
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)
ZajímavostiPavoučí samečci udělají takřka cokoliv, aby neskončili na pomyslném oltáři lásky. Ne vždy se jim to ale podaří. (foto: Shutterstock)