Možná znáte lub jako boční pás spojující horní a dolní desku houslí. Zmíněné slovo má však ještě další významy. Dnes označuje především tenké dřevo sloužící k výrobě nábytku či nástrojů. Pro lepší představu: Lub se nazývá také dřevěný kruh, do něhož se zasazuje tradiční síto na mouku. A právě s moukou souvisí původ rčení „mít něco za lubem“.
TIP: Jazykovědma radí: Kde se vzalo úsloví „bez ztráty kytičky“ a jak vzniklo „pexeso“
Ve starší češtině se totiž „lub“ říkalo dřevěným plátům, které chránily mlecí kameny. Když se ještě chodilo mlít obilí do mlýna, zůstávala za lubem vždy trocha mouky. Mlynář si ji mohl ponechat, ať už jako součást odměny za svou práci, nebo nepoctivě a potají.
Zákoutí jazyka objevuje Markéta Gregorová twitter.com/jazykovedma.
ZajímavostiV minulosti sestávaly nejjemnější látky z více než dvou set vláken na centimetr čtvereční a zdobily je také výšivky. (foto: Shutterstock)
RevueVedle pilota má Air Car pojmout i trojici spolucestujících. (foto: Profimedia/Lazzarini Design)
VesmírMohutný výron koronální hmoty na snímku sondy SOHO
VědaArcheologům se poprvé podařilo nalézt zbytky dřevěných hrotů z římské éry, které měly odradit útočníky. Hroty fungovaly podobně jako ostraný drát nebo žiletkový plot. (ilustrační foto: Unsplash, Hunter James, CC0)
PřírodaPohled z planiny Omalos na vrcholky Bílých hor (Lefka Ori) s divokými růžovými tulipány (Tulipa bakeri) a fialovými sasankami věncovými (Anemone coronaria) v popředí. (foto: Cedrik a Štěpánka Haškovcovi - se souhlasem k publikování)
HistorieStříbro nalezené v Kutné hoře vedlo krále k vydání horního zákoníku a ražbě pražských grošů, „tvrdé měny“ středověku. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
