Jazykovědma prozrazuje: Proč se říká „mít něco za lubem“?

04.10.2020 - Markéta Gregorová


Reklama

Možná znáte lub jako boční pás spojující horní a dolní desku houslí. Zmíněné slovo má však ještě další významy. Dnes označuje především tenké dřevo sloužící k výrobě nábytku či nástrojů. Pro lepší představu: Lub se nazývá také dřevěný kruh, do něhož se zasazuje tradiční síto na mouku. A právě s moukou souvisí původ rčení „mít něco za lubem“.

TIP: Jazykovědma radí: Kde se vzalo úsloví „bez ztráty kytičky“ a jak vzniklo „pexeso“

Ve starší češtině se totiž „lub“ říkalo dřevěným plátům, které chránily mlecí kameny. Když se ještě chodilo mlít obilí do mlýna, zůstávala za lubem vždy trocha mouky. Mlynář si ji mohl ponechat, ať už jako součást odměny za svou práci, nebo nepoctivě a potají. 

Zákoutí jazyka objevuje Markéta Gregorová twitter.com/jazykovedma.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Snímek z prosince 1941 dobře ilustruje, že kvalitně maskovaní rudoarmějci mohli útočníky snadno překvapit. Na fotografi i se nachází minimálně 11 vojáků v převlečnících s kapucemi.

Válka

Odborníci odhadují, že pilotované sondy doletí ke svůdným prstencům Saturnu během příštího století.

Vesmír

Thanatosdrakon amaru v životní velikosti, se svým objevitelem.

Věda

Svatá Hedvika Slezská se věnovala službě pro blaho svého lidu a prohloubení křesťanské víry. Zakládala nemocnice, ošetřovací ústavy a kláštery.

Historie

Psi (ale i třeba kočky) mají stejně jako člověk dvě sady zubů – mléčnou a trvalou. Mléčný chrup psa je tvořen 28 zuby, trvalý 42 zuby.

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907