Je to definitivní: Mezihvězdný návštěvník ʻOumuamua není kosmická loď

04.07.2019 - Stanislav Mihulka

Napínavý příběh objektu ʻOumuamua podle všeho neskončí objevem mimozemské civilizace. I tak je ale pro vědce velice zajímavý

<p>Mezihvězdný objekt ʻOumuamua má rozhodně netradiční tvar.</p>

Mezihvězdný objekt ʻOumuamua má rozhodně netradiční tvar.


Reklama

19. října 2017 astronomové objevili objekt známý jako ʻOumuamua, z něhož se vyklubal první známý návštěvník Sluneční soustavy, který přiletěl z okolního mezihvězdného prostoru. Postupně se ukázalo, že je velmi zajímavý, ať už jde o jeho neobvykle protáhlý tvar, výjimečnou trajektorii či další parametry.

Právě podivnosti mezihvězdného návštěvníka vedly část odborníků k úvahám, že by mohlo jít o umělý výtvor. ʻOumuamua podle nich mohl být kosmickou lodí, kterou vyslala nějaká vzdálená cizí civilizace na průzkum okolních planetárních systémů. Podle nové analýzy to ale přesvědčivě vypadá, že ʻOumuamua je objektem přirozeného původu.

Záhada, ale nikoliv mimozemská

Astronom Matthew Knight z americké University of Maryland a jeho kolegové přiznávají, že něco podobného jsme ve Sluneční soustavě ještě neviděli. Načervenale zbarvený objekt ʻOumuamua rozhodně zůstává záhadou. Kosmická loď to prý ale určitě není, i když je to podle badatelů zábavná představa.

TIP: Co přineslo hledání rádiových signálů mezihvězdného návštěvníka 'Oumuamua?

Knight s kolegy dali dohromady veškeré dostupné informace o mezihvězdném návštěvníkovi, které se nám během jeho krátkého průletu Sluneční soustavou podařilo zjistit. Nakonec došli k závěru, že to mimozemská loď se vší pravděpodobností není. Kromě toho také předpovídají, že podobných objektů budeme objevovat více. Klidně bychom prý mohli vystopovat tak jednoho mezihvězdného návštěvníka ročně. Jejich výzkum by nám mohl přinést cenné informace o planetárních systémech v této části vesmíru.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907