Vnitřní prstenec v systému GW Orionis: model (vlevo) a pozorování přístrojem SPHERE.
Protoplanetární disky kolem hvězd obvykle vznikají ze zbytků matečné mlhoviny, z níž se nejprve zformovala sama stálice. Už krátce po prvotní kontrakci se mlhovina vlivem rotace zploští do diskového útvaru, a jak se otáčení zrychluje v důsledku výrazného zahušťování středu, kde se rodí protohvězda, disk se zplošťuje stále víc. U osamocených stálic zůstávají protoplanetární disky během fáze tvorby oběžnic obvykle velmi tenké, se vznikem větších a větších těles však pozbývají spojitost a objevují se v nich mezery či spirální vlny.
TIP: Protoplanetární disky Petra Pana udivují svou dlouhověkostí
Ve vícehvězdném systému, zejména pokud se jeho členky navzájem obíhají těsněji, může jejich gravitace plochost disku výrazně narušit. Jde třeba o případ trojhvězdy GW Orionis.
Trojhvězdný systém GW Orionis má pokroucený protoplanetární disk s prstenci hmoty různého sklonu. Na snímku vpravo, pořízeném přístrojem SPHERE, astronomové poprvé identifikovali stín, který prstenec vrhá na zbytek disku. Pomohlo jim to odhalit vzájemné prostorové uspořádání obou útvarů. Vizualizace vlevo znázorňuje vnitřní oblasti disku včetně prstence a staví na 3D rekonstrukci
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
PřírodaOstrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)
