Jsou protoplanetární disky okolo hvězd vždy ploché?

29.05.2021 - Michal Švanda

<p>Vnitřní prstenec v systému <strong>GW Orionis</strong>: model (vlevo) a pozorování přístrojem SPHERE.</p>

Vnitřní prstenec v systému GW Orionis: model (vlevo) a pozorování přístrojem SPHERE.


Reklama

Protoplanetární disky kolem hvězd obvykle vznikají ze zbytků matečné mlhoviny, z níž se nejprve zformovala sama stálice. Už krátce po prvotní kontrakci se mlhovina vlivem rotace zploští do diskového útvaru, a jak se otáčení zrychluje v důsledku výrazného zahušťování středu, kde se rodí protohvězda, disk se zplošťuje stále víc. U osamocených stálic zůstávají protoplanetární disky během fáze tvorby oběžnic obvykle velmi tenké, se vznikem větších a větších těles však pozbývají spojitost a objevují se v nich mezery či spirální vlny. 

TIP: Protoplanetární disky Petra Pana udivují svou dlouhověkostí

Ve vícehvězdném systému, zejména pokud se jeho členky navzájem obíhají těsněji, může jejich gravitace plochost disku výrazně narušit. Jde třeba o případ trojhvězdy GW Orionis

Trojhvězdný systém GW Orionis má pokroucený protoplanetární disk s prstenci hmoty různého sklonu. Na snímku vpravo, pořízeném přístrojem SPHERE, astronomové poprvé identifikovali stín, který prstenec vrhá na zbytek disku. Pomohlo jim to odhalit vzájemné prostorové uspořádání obou útvarů. Vizualizace vlevo znázorňuje vnitřní oblasti disku včetně prstence a staví na 3D rekonstrukci

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907