Jste ranní ptáče nebo noční pták? DNA octomilek ukazuje, že za to mohou geny

29.05.2020 - Martin Reichman

Časné ranní vstávání je pro někoho naprosto přirozené, pro jiného je ale torturou. Zda patříte mezi ranní ptáčata či noční ptáky, určuje částečně věk a především geny


Reklama

Zda patříte mezi ranní ptáčata nebo noční ptáky určuje tzv. chronotyp, tedy preference aktivity. Lidé s ranním chronotypem jsou velmi aktivní ráno a nedělá jim problém brzké vstávání. Naopak noční chronotyp si raději po ránu přispí a je pak výkonnější ve druhé polovině dne. 

Konkrétní chromatyp určuje z části věk - většina mladých lidí je nočním chronotypem, což je způsobeno rozložením hormonů, které v tomto vývojovém období vykazují odlišnou aktivitu než například v dospělosti. Je tedy jasné, že s postupujícím věkem se chromatyp konkrétního člověka mění.

TIP: Spánek řízený evolucí: Proč mnoho starších lidí vstává tak brzy?

Klíčovým faktorem ovlivňujícím chromatyp jsou ale geny. Vědci z univerzity v Leicesteru, kteří zkoumali DNA octomilek, identifikovali 80 genů, ovlivňujících rozdíly v jejich chování a určení jejich chromatypu. Během analýzy také zjistili, že i drobná změna v genetické sekvenci spouští odlišnou kaskádu molekulárních událostí. Zdá se tedy, že fakt zda ráno vyskočíte z postele, nebo si raději přispíte, určuje především klikatá cesta po šroubovici vaší DNA, než cokoli jiného.

Reklama

  • Zdroj textu:

    frontiers in Neurology | journal.frontiersin.org

  • Zdroj fotografií: Profimedia



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Keltská polozemnice v archeoparku Nasavrky. (foto: Shutterstock)

Historie

Dospívající samec vydává při spatření člověka varovný výkřik. Dá se říct, že tento jedinec je usazen uprostřed „spižírny“. (foto: Shutterstock)

Příroda

Výzkumníci objevili dosud neznámou imunitní reakci uvnitř nosu, která bojuje proti virům způsobujícím infekce horních cest dýchacích. Další testy odhalily, že tato ochranná reakce je při nižších teplotách výrazně slabší – a to zvyšuje pravděpodobnost nákazy. (foto: Profimedia)

Věda

Osamělá akácie v roce 1961. (foto: Wikimedia Commons, Michel MazeauCC BY-SA 2.0)

Zajímavosti
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907