Jupiterův měsíc Europa zřejmě ve tmě zeleně světélkuje

11.11.2020 - Stanislav Mihulka

Experimenty z laboratoří NASA naznačují, že Jupiterův měsíc Europa zřejmě ve tmě zeleně světélkuje

<p>Na povrch ledového měsíce Europa prší vysokoenergetické elektrony. To by mohlo vyvolávat zelené světélkování, zřetelné na noční straně měsíce.</p>

Na povrch ledového měsíce Europa prší vysokoenergetické elektrony. To by mohlo vyvolávat zelené světélkování, zřetelné na noční straně měsíce.


Reklama

Europa je jedním ze čtyř velkých měsíců Jupiteru. Pokrývá ji silný ledový příkrov, pod nímž se pravděpodobně nachází hluboký oceán vody, kde snad rovněž probíhá hydrotermální aktivita. Právě taková místa jsou ohniskem zájmu pozemských vědců, protože připomínají místa, na nichž mohl kdysi dávno vznikat pozemský život.

To ale není zdaleka všechno, čím Europa vědce přitahuje. Murthy Gudipati z laboratoří NASA Jet Propulsion Laboratory vedl tým, jehož nedávné experimenty upozornily na další možnou podivuhodnou vlastnost Europy. Vyplývá z nich, že by tento ledový měsíc mohl ve tmě zeleně světélkovat.

Urychlené elektrony a led se solí

Pokud mají vědci pravdu, jde o důsledek přítomnosti ledu a solí na povrchu Europy a zároveň silného magnetického pole Jupiteru, které urychluje elektricky nabité částice. Tyto částice mohou následně interagovat s látkami na povrchu měsíce a přinutit je světélkovat. Velmi zajímavé přitom je, že světélkuje v oblasti viditelného světla. Nejsilnější je toto světélkování v oblasti záření o vlnové délce 525 nanometrů, což odpovídá zelenému světlu.

TIP: Dobré zprávy: Na měsíci Europa zřejmě funguje ledová tektonika

Pro planetární vědce jde o velmi zajímavou zprávu. Intenzita a výsledná barva takového světélkování (za předpokladu, že k němu opravdu dochází), by totiž odpovídala chemickému složení látek, které jsou přítomné v ledu. Pozorování světélkování by tudíž mohlo odhalit leccos zajímavého. 

Špatnou zprávou je, že intenzita světélkování je nejspíš tak slabá, že ji není možné zaznamenat pomocí pozemských teleskopů. Na potvrzení si tak budeme muset nějakou dobu počkat. Rozřešení by mohla přinést připravovaná americká mise Europa Clipper, která by měla startovat v roce 2024.

Reklama

  • Zdroj textu:

    NASA

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na člověka a sledovali její fungování. Jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život.

Věda

Johanka z Arku během korunovace krále Karla VII. v katedrále v Remeši. Obraz francouzského malíře Jeana Auguste Dominique Ingrese z roku 1854.

Historie

Hrozba chemických zbraní se nad vojáky i civilisty vznáší od doby první světové války, kdy byly masově nasazeny na téměř všech frontách.

Válka

Za celou historii lidstva jsme vědomě pozorovali přechod Venuše přes Slunce jen sedmkrát. Takto přešla Venuše přes vycházející Slunce 6. června 2012.

Vesmír

Hejno plameňáků se seskupilo a vytvořilo na hladině jezera Bogoria v západní Keni útvar, který připomíná srdce. Chtějí nám růžový jedinci něco sdělit?

Zajímavosti
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907