Kámen, pýcha a pád: Jaká tajemství skrývají starobylá města Mayů?

27.10.2022 - Barbora Jelínková

Více než dva tisíce let prosperovala ve Střední Americe civilizace, která až do příchodu Evropanů udržovala mimořádně vyspělou říši.

<p>V centru Tikalu stojí chrám Jaguára. Dnes město představuje jeden z hlavních zdrojů poznání o mayské civilizaci. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

V centru Tikalu stojí chrám Jaguára. Dnes město představuje jeden z hlavních zdrojů poznání o mayské civilizaci. (foto: Shutterstock)


Reklama

Uplynulo už téměř půl tisíciletí od kolapsu někdejší mocné říše, která na vrcholu své slávy čítala na deset milionů lidí a rozkládala se na ploše 280 tisíc čtverečních kilometrů, tedy téměř čtyřnásobku dnešního Česka. Ani po tak dlouhé době ovšem Mayové nepatří jen do učebnic dějepisu. Seznam měst, jejichž pozůstatky archeologové dosud objevili, zahrnuje šest desítek položek a každým rokem se rozrůstá. 

Naposledy přinesl intenzivní výzkum ovoce koncem letošního května, kdy tým vědců provádějící vykopávky poblíž mexické Méridy oznámil objev zatím nezmapovaného osídlení z období kolem 7.–9. století. Podle prvních odhadů jej tehdy obývaly zhruba čtyři tisíce lidí a jeho ruiny se dochovaly v pozoruhodně dobrém stavu. Archeologové zatím odkryli dvanáct budov, oltář či pohřebiště přibližně pro patnáct osob včetně dětí. Xiol, jak lokalitu pracovně nazvali, tak může doplnit zatím poloprázdnou mozaiku odpovědí ohledně způsobu, jakým Mayové budovali své domovy.  

Centrum pro elity

Základy nejstarších mayských měst vznikaly zřejmě mezi léty 1000 a 400 př. n. l., v tzv. středním předklasickém období, a během následujících dvou tisíciletí doznala jejich podoba znatelných proměn. Některé rysy, převzaté už od předchozí kultury Olméků, se však zachovaly. Neodmyslitelným symbolem se staly stupňovité pyramidy a přísná geometrie. Záliba v rovných liniích se pak netýkala jen nejdůležitějších staveb, ale i těch nejobyčejnějších příbytků

Obdobný důraz kladli architekti na ornamentální dekoraci. Komplikované zdobení na fasádách či střechách mělo zejména náboženský význam a dnes může leccos prozradit o rituálním životě Mayů. Právě náboženství u nich totiž podle všeho hrálo stěžejní roli: V centru většiny měst se dochovaly ruiny chrámů a ceremoniálních prostor (jež sloužily zároveň coby observatoře a hřbitovy), obklopené rezidencemi elit.

Neméně důležitý prvek pak představovaly ulice, jejichž plán kopíroval mytologické představy o uspořádání vesmíru, a znamenal tak symbolické propojení s nadpřirozenými bytostmi. Navíc šlo o trasu nejrůznějších rituálních procesí. V bezprostředním okolí městského centra se odehrával také kulturní i sportovní ruch, jak dokládají například hřiště pro tradiční míčová klání, tržiště či lázně.

Chaos i řád

Většina mayských sídel však nevznikala podle urbanistického konceptu, nýbrž živelně a v průběhu staletí. Mezi několik známých výjimek patří Nixtun-Chʼichʼ na severu dnešní Guatemaly, jehož název ve volném překladu znamená „kamenité místo“. Newyorský antropolog Timothy Pugh při jeho průzkumu v roce 2013 pomocí GPS zjistil, že ve srovnání s ostatními městy jsou tamní budovy rozmístěné s překvapivou systematičností a vystavěné v přímých liniích připomínajících moderní městské bloky. Hlavní ulice vedou téměř přesně od východu k západu, zatímco kratší vedlejší směřují od severu k jihu, a vzájemně se kříží v pravých úhlech. Výsledek tak tvoří skoro dokonalou mřížku. 

Archeologové dosud znají jediné další město, které vyrostlo na podobně precizním půdorysu: Jde o jedno z největších a nejvýznamnějších náboženských center někdejší Střední Ameriky, Teotihuacán. Ten však vznikl o několik století později než Nixtun-Chʼichʼ, jehož počátky se datují zhruba již do roku 2500 př. n. l. V rámci mayské architektury se jedná o naprosto unikátní objev, a Pugh se proto původně domníval, že „kamenité místo“ ve skutečnosti nepostavili Mayové, nýbrž cizinci – dost možná právě příchozí z Teotihuacánu. 

TIP: Tunel do nitra dávného mýtu: Jaká tajemství skrývá Teotihuacán?

V současnosti převládá názor, že Nixtun-Chʼichʼcíleně vyrostl na posvátné půdě a sloužil k rituálním a náboženským účelům. Nachází se totiž na poloostrově, který hrál důležitou roli v mayské mytologii a úzce se pojil s legendami o stvoření světa. V nich vystupuje obří krokodýl s dírou v zádech, jemuž bohové podřízli hrdlo a z jeho krve stvořili Zemi. A městský plán, který má právě bájného plaza symbolizovat, byl zjevně detailně promyšlený: Pravidelně rozmístěné bloky budov představují jeho šupiny, zatímco tzv. cenotes neboli zatopené závrty odkazují k otvoru v zádech a hradby lemované dlouhým příkopem naznačují ránu v krokodýlově krku.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Úlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris VandevorstCC BY 4.0)

Věda

Stalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)

Historie

Simulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. DagnelloCC BY-SA 4.0)

Vesmír
Revue

Krkavec přichází ke kohoutovi bažanta obecného (Phasianus colchicus), který se nečekaně objevil nedaleko újedi. Kohout překvapivě podniká jako první výpad proti krkavci. (foto: Karel Svašek - se souhlasem k publikování)

Příroda

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907