Kdy se naposledy krmila supermasivní černá díra v srdci Mléčné dráhy?

16.03.2017 - Stanislav Mihulka

Supermasivní černá díra v naší Galaxii většinou polyká jen drobky kosmického materiálu. Vědci nyní zjistili, kdy měla poslední hodokvas

<p>Fermiho bubliny - ohromné bubliny tvrdého záření jsou pozůstatkem velkolepé hostiny černé díry v Mléčné dráze.</p>

Fermiho bubliny - ohromné bubliny tvrdého záření jsou pozůstatkem velkolepé hostiny černé díry v Mléčné dráze.


Reklama

Sagittarius A*, neboli supermasivní černá díra v centru naší Galaxie bývá klidná a tichá. Občas ale něco pozře. Většinou to je nějaké kosmické kamení, občas ale spolkne i něco většího…

Rongmon Bordoloi z Massachusettského technologického institutu a jeho spolupracovníci zjistili, kdy si naše domácí supermasivní černá díra naposledy dala něco pořádného. Využili pozorování Hubbleova vesmírného teleskopu, který se nedávno zaměřil na takzvané Fermiho bubliny. To jsou ohromné protilehlé struktury tvořené gama záření a rentgenovým zářením, které se tyčí z centra Mléčné dráhy, vždy do vzdálenosti asi 25 tisíc světelných let.

Fermiho bubliny

Detailní pozorování charakteristik severní z dvojice Fermiho bublin pomocí záření vybraných kvasarů ze vzdáleného vesmíru ukázala, že tyto bubliny vznikly asi před 6 až 9 miliony let. Tehdy šlo o nesmírně intenzivní, energetickou událost, kdy supermasivní černá díra zřejmě spolykala velký oblak kosmického plynu a při tom vyfoukla ohromné Fermiho bubliny.

TIP: Supermasivní černá díra v nitru Mléčné dráhy před 6 miliony let divoce bouřila

Od té doby si zřejmě černá díra v centru Mléčné dráhy dává jenom příležitostné svačinky. Na další pořádné jídlo si zřejmě ještě bude muset nějaký čas počkat.

Reklama

  • Zdroj textu:

    MIT

  • Zdroj fotografií: NASA's Goddard Space Flight Center



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907