Kolik může být v Galaxii bludných planet?

18.03.2017 - Michal Švanda

Bludná planeta -<p>Bludných planet mohou být v naší galaxii miliardy</p>
Bludná planeta -

Bludných planet mohou být v naší galaxii miliardy


Reklama

Jako planety historicky označujeme tělesa gravitačně vázaná ke hvězdám. Osm planet, jejichž posloupnost se učí již děti na základní škole, je gravitačně vázáno ke Slunci. Od roku 1995 se daří prakticky rutinně objevovat tělesa obíhající jiné stálice, přičemž je označujeme také jako planety, neboť jejich určená hmotnost je příliš nízká, než aby mohlo jít o hvězdné průvodce. V současné době známe téměř 3 500 planet u jiných hvězd a další necelé dva tisíce kandidátů čekají na potvrzení. 

V roce 2011 došlo k objevu hned několika objektů plujících volně prostorem, o hmotnostech odpovídajících spíš planetám. Nejednalo se o příliš velké překvapení – existenci bludných planet předpověděly již dřív teoretické práce zaměřené na dlouhodobý vývoj planetárních systémů. Tyto simulace, které nesou i výraznou českou stopu, předpokládaly velmi dynamický vývoj planetárních soustav, vedoucí často k vyvržení jejich členů mimo systém. Je dokonce možné, že jedna planeta o velikosti Neptunu opustila několik desítek tisíc let po zformování i Sluneční soustavu. 

Bludné planety by tedy mohly být poměrně časté – podle odhadů by jen v naší Galaxii mohly připadat v průměru dvě na jednu hvězdu. Někteří odborníci však uvádějí, že jde o velmi podhodnocený počet, a hovoří dokonce o sto tisících bludných planet na každou stálici v Mléčné dráze.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 6/2016

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907