Kometa ATLAS se rozpadla. Užijeme si místo ní „prehistorickou“ kometu SWAN?

22.04.2020 - Stanislav Mihulka

Ve stejný den, kdy se začala rozpadat slibná kometa ATLAS, byla objevena nová zajímavá kometa SWAN

<p>Kometa SWAN na snímku z 11 dubna</p>

Kometa SWAN na snímku z 11 dubna


Reklama

Všichni se těšili, že se po delší době opět dočkáme velmi jasné komety. Kometa ATLAS byla zprvu nenápadná. Pak se začala zjasňovat a vzbudila velká očekávání. Odborníci předpovídali, že by se mohla na nějakou dobu stát jedním z nejjasnějších objektů na obloze. 17. března ale zjasňování komety ATLAS ustalo a počátkem dubna se objevily zprávy, že se kometa ATLAS začíná rozpadat.

Astronomové si všimli, že se koma, tedy obálka kolem jádra komety ATLAS nápadně a v krátké době protáhla. To bylo známkou počínajícího rozpadu jádra. Potvrzení těchto obav přišlo 11. dubna, kdy snímky komety prozradily, že se její jádro rozpadlo na nejméně tři kusy.

Nová nadějná kometa SWAN

Zatím není úplně jasné, co způsobilo rozpad jádra komety. Podle všeho je to ale pro ATLAS začátkem konce. Je klidně možné, že až kometa proletí 31. května kolem Slunce, tak z ní už nic nezůstane. Šance komety ATLAS na skvostnou nebeskou show sice rapidně klesly, ale mezitím se objevila další slibná kometa, která je poslem pradávné minulosti.

Shodou okolností rovněž 11. dubna australský amatérský astronom Michael Mattiazzo při pátrání v datech americké vesmírné solární observatoře SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) objevil novou kometu. Bylo na snímcích zařízení Solar Wind ANisotropies, takže kometa dostala jméno v podobě akronymu SWAN. U komet je vždy obtížné spolehlivě předpovědět, zda se zjasní nebo nikoliv. Tahle je prý docela slibná.

TIP: Kometa Čurjumov-Gerasimenko letí vesmírem a mění barvu jako chameleon

První simulace ukazují, že nově objevená kometa je poslem z pravěku. Zřejmě oběhne Slunce zhruba jednou za 25 milionů let. Pokud to platí, tak se kometa SWAN přiblížila ke Slunci naposledy v období oligocénu, kdy svět vypadal úplně jinak než dnes. Teď by to měla zopakovat 27. května, kdy se přiblíží ke Slunci na vzdálenost 64,4 milionů kilometrů.

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: Terry Lovejoy

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907