Konec dávných obrů: Kdy a proč vymřeli mamuti?

14.04.2019 - Kateřina Helán Vašků


Reklama

Člověk mamuty po tisíciletí využíval pro maso, kosti i kly. S koncem pleistocénu, asi 10 000 let př. n. l., se ovšem populace zmíněných chobotnatců začaly prudce zmenšovat, až vymizely docela. Poslední stopy vedou do roku 1650 př. n. l., kdy vymřeli i mamuti obývající Wrangelův ostrov v Severním ledovém oceánu. Žili tedy ještě několik století poté, co spatřily světlo světa pyramidy v Gíze

Příčinu jejich vyhynutí neznáme, nejčastěji se ovšem skloňuje rozšíření lovu, změna klimatu či sopečná aktivita. S překvapivým závěrem však nedávno přišli badatelé ze Swedish Museum of Natural History, kteří srovnávali genetickou výbavu dvou populací mamutů – jedné ze severovýchodní Sibiře, jež zanikla před 45 tisíci lety, a druhou právě z Wrangelova ostrova. Analýzou genomů dokázali vědci určit velikost obou společenstev: Zatímco sibiřská skupina čítala asi 13 tisíc jedinců, na zmíněném ostrově žilo zhruba jen 300 zvířat.

TIP: Vědecký spor o mamuty: Mohl je vyhubit člověk?

Studie dále ukázala, že během 40 tisíc let dělících obě populace ztratili mamuti až pětinu genetické diverzity, což vedlo u chobotnatců z Wrangelova ostrova k narušení řady důležitých funkcí: Přišli například o geny ovlivňující čich a vnímání feromonů – hormonů působících na chování jedinců v rámci stáda. Kvůli poškození dalšího genu se také zhoršila kvalita jejich srsti: Z tuhé a nepropustné se změnila v jemnější lesklou pokrývku. Zmíněné faktory mohly tedy zvířatům zasadit poslední ránu.  

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejistá budoucnost? Ani po skončení karantény nejeví ekonomika žádné známky ozdravení.

Zajímavosti
Revue

Alžběta byla nejen věrně oddanou společnicí knížete, jeho ženou i rádkyní, přímluvkyní žádajících, ale také schopnou vůdkyní a bojovnicí, bez níž by se její muž kníže Bedřich v bouřlivé době konce 12. století jen těžko udržel na trůně.  

Historie

Vylovený první stupeň rakety Electron.

Vesmír

Vpravo jedna ze zkoumaných Da Vinciho kreseb.

Věda

Lemur kata (Lemur catta) je zřejmě nejznámějším druhem patřícím do čeledi denních lemurů. Tito lemuři žijí v jihozápadní části ostrova Madagaskar.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907