Konec nadějí: NASA objevila místo dopadu a trosky indického landeru Vikram

06.12.2019 - Stanislav Mihulka

Snímky potvrdily, že indický lander Vikram byl zcela zničen při prudkém nárazu do povrchu Měsíce

<p>Snímek místa dopadu Vikramu</p>

Snímek místa dopadu Vikramu


Reklama

V letošním roce se k Měsíci vypravila indická průzkumná mise Čandraján-2. 6. září se 1,5tunový lander Vikram s připraveným lunárním roverem pokusil přistát na planině mezi krátery Manzinus C a Simpelius N na přivrácené straně Měsíce, poblíž jižního pólu. Přistávání zpočátku probíhalo podle plánu. Ve výšce 2,1 kilometru ale došlo k odchýlení od zamýšlené dráhy a pak operátoři ztratili s Vikramem spojení.

Od počátku bylo zřejmé, že Vikram asi narazil do povrchu Měsíce značnou rychlostí. Přímé důkazy ale chyběly. I když šance byly malé, Indická vesmírná agentura ISRO i americká agentura NASA se asi dva týdny pokoušely s Vikramem spojit. Jejich úsilí bylo ale marné. Americký orbiter Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) několikrát přelétl na plánovaným místem přistání, ale kvůli nevhodným světelným podmínkám nikdo dlouho neobjevil po landeru Vikram ani stopu. 

Objev trosek Vikramu

Nedávno došlo ke zvratu, v němž sehrál klíčovou roli nadšenec Shanmuga Subramanian z Čennaí, metropole indického státu Tamilnádu. Ten totiž objevil na volně dostupném snímku, který pořídila sonda LRO při prvním přeletu místa přistání Vikramu 17. září, neobvykle jasný bod. Amatérský badatel následně kontaktoval americké odborníky, kteří pomocí dalších snímků, pořízených později, nakonec vystopovali místo, kde skončil lander Vikram. Je poseté troskami.

TIP: Naděje žije? Indie objevila ztracený modul Vikram na povrchu Měsíce

Na nově zveřejněných detailních snímcích je vidět impaktní kráter, který zřejmě Vikram vyhloubil při svém dopadu. Z údajů pozemských měření i telemetrie landeru vyplývá, že Vikram nejspíš narazil do povrchu Měsíce asi 500 metrů od plánovaného místa přistání a letěl přitom rychlostí asi 180 kilometrů za hodinu. To je zhruba 25krát rychleji, než ideální přistávací rychlost. Z Vikramu zbyly jen trosky, poházené kolem místa dopadu. Největší z nich mají velikost kolem 1,5 metru.

  • Zdroj textu:

    Live Science

  • Zdroj fotografií: NASA/GSFC/Arizona State University

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907