Koniklece: Ozdoby probouzejících se luk a zvonky jarních stepí

07.01.2017 - Cedrik a Štěpánka Haškovcovi

Koniklece prý vznikly ze slz bohyně Afrodity a ačkoli ani v květomluvě nenesou radostnou zprávu, pohledem na jejich ladné květy srdce každého milovníka květin pookřeje

Koniklec velkokvětý -<p>Koniklec velkokvětý <em>(Pulsatilla grandis)</em> z rezervace Kamenný vrch v Brně</p>
Koniklec velkokvětý -

Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) z rezervace Kamenný vrch v Brně


Reklama

Koniklece (latinsky Pulsatilla), jsou jarní ozdobou stepních luk, skal a suchých, především borových, hájů. Najdete je rovněž na loukách vysokohorských. Český název je prý odvozen od slovenského „poniklec“. Poniklý totiž znamená visící dolů, což je znak květů některých druhů. Latinský název má původ ve slovesu pulsare, což značí mimo jiné zvonit. Inspirací byl jednoznačně tvar květu připomínající zvon.

Slzy pro milého

Typickým znakem konikleců je ochmýření celé rostliny. To je odlišuje od sasanek, s nimiž jsou občas zaměňovány. Například pro Italy je žlutý koniklec (Pulsatilla alpina apiifolia) žlutou sasankou (Anemone gialo). Botanicky jde ovšem o samostatný rod. Jako snad všechny pryskyřníkovité rostliny i koniklece jsou jedovaté, což je odedávna předurčilo pro využití v lidovém léčitelství. Byly nasazovány proti ekzémům, dně, revmatizmu a dokonce proti moru.

Dle řeckých bájí vyrostly ze slz bohyně Afrodity, když oplakávala milence Adonise, kterého rozsápal na lovu kanec. U starých Řeků byly i symbolem ženských slz, nejen kvůli této pověsti, ale rovněž proto, že stejně rychle, jak vykvetou, tak také zmizí. V květomluvě pak koniklec znamená: „Musím se s tebou rozejít.“

Rozesety po Evropě

Existuje asi 30 druhů konikleců, které nejčastěji mívají květy modro-fialové, ale i bílé nebo žluté. V Čechách je nejčastějším z tohoto rodu koniklec luční (P. pratensis), jenž má několik poddruhů, jako je koniklec luční český nebo načernalý. V Krkonoších můžete nejčastěji vidět koniklec alpinský bílý (P. alpina subsp. austriaca). Na Moravě lze obdivovat koniklec velkokvětý (P. grandis), který najdete dokonce v samotném městě Brně.

TIP: Odpadkové ekosystémy překvapují aneb Neuvěřitelná fakta o nových ekosystémech

Na Slovensku se zase vyskytují dva vzácné, velmi dekorativní a příbuzné koniklece: koniklec slovenský (P. slavica) a koniklec prostřední (P. subslavica). Oba jsou západokarpatskými endemity. V Alpách jsou poměrně časté bíle kvetoucí koniklece jarní (P. vernalis), koniklec alpský pravý (Pulsatila alpina subsp. alpina) a žlutě kvetoucí koniklec alpský celolistý (P. alpina apiifolia). Ten je, nejspíš podle sírově žluté barvy květů, někdy nazýván sírový (P. sulphurea). Koniklec jarní lze velmi vzácně nalézt i v Krkonoších a na Slovensku v Tatrách. V Alpách vzácně roste fialově kvetoucí koniklec Hallerův (P. halleri).


Chráněné jarní ozdoby

Na koniklece si musíte pospíšit. Stepní květy v Čechách na Moravě a na Slovensku odkvétají už v dubnu. V Alpách čekají až do doby, kdy roztává sníh, což bývá často až v červnu. Koniklece ovšem mají krásně ochmýřené i plody a jsou tak dekorativní i po odkvětu. Jsou ovšem zákonem chráněny, a to nejen u nás, ale i v dalších státech.

  • Zdroj textu:

    Příroda 7-8/2010

  • Zdroj fotografií: Cedrik a Štěpánka Haškovcovi

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zatímco maso delfínů se prodává za desetitisíce korun, cena živých vycvičených zvířat stoupá k milionu.

Zajímavosti

Palác vypadá velmi křehce a romanticky. Jsou tady ale i sloupy, které jsou zbarveny dočervena... Prý to je krev tady umučených!

Historie

Mlhovina v Andromedě

Galaxie M31 je od Země vzdálena 2,54 milionu světelných roků. V průměru měří 220 tisíc světelných let, tudíž je za dobrých podmínek viditelná jako mlhavý obláček v souhvězdí Andromedy – odtud používané označení „mlhovina v Andromedě“. Na základě nových poznatků bylo v roce 2010 potvrzeno, že M31 vznikla jako důsledek srážky dvou menších útvarů zhruba před osmi miliardami let: Dokládají to dvě černé díry v jejím středu. Kolize galaxií – tzv. galaktický kanibalismus – představovaly v minulosti jeden z mechanismů, jak se utvářely velké hvězdné ostrovy.

Vesmír

Domobranci cvičí se speciálním protitankovým minometem

Válka
Revue

Z DNA sice není možné vyčíst přesnou délku života, umožňuje nám ale odhadnout průměrný věk.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907