Kosatce plné symboliky: Květy duhy, oči nebes

29.11.2016 - Pavel Sekerka, botanik

Kosatce se nejspíš pěstovaly již před více než 7 000 lety, ale věrohodné zprávy o nich máme až z Egypta. Byly totiž jmenovány mezi válečnou kořistí, kterou ze syrských válek kolem roku 1950 př. n. l. přivezl faraon Thutmos

Kosatec japonský (Iris japonica) -<p>V přírodě roste jako podrost v lesích a na skalnatých křovinatých stráních</p>
Kosatec japonský (Iris japonica) -

V přírodě roste jako podrost v lesích a na skalnatých křovinatých stráních


Reklama

Egypťané považovali květy kosatců za oči nebes a kolem roku 1500 př. n. l. je zařadili mezi léčivé rostliny. Ve starověkém Řecku měly usnadnit pouť do podsvětí a získaly zde své vědecké jméno (Iris). Pochází od řeckého názvu pro duhu či jaro, přičemž Iris byla starořeckou bohyní duhy, poselkyní bohyně Héry.

Důležitou roli hrály i v raném středověku, kdy byly jedním ze symbolů panny Marie, heraldickým znakem franckých a později i francouzských králů. Fleur-de-lis totiž není lilie, jak se obecně traduje, ale i u nás rostoucí kosatec žlutý. Během Francouzské buržoazní revoluce mohl být ten, kdo na zahradě pěstoval kosatce, označen za roajalistu a gilotinován.

TIP: Bramboříky aneb Krásné i nebezpečně jedovaté svinské ořechy

Kosatce byly pěstovány především jako rostliny okrasné, ale z kořenů některých druhů se dodnes získávají vonné esence. Některé kosatce jsou léčivé a poskytují látky, jež usnadňují odkašlávání. Vlákna získaná z listů některých kosatců (např. Iris tenax) se používají na výrobu lan.

Bylo popsáno kolem 300 druhů, které rostou v mírném a subtropickém pásmu Severní polokoule. Najdeme mezi nimi drobné cibuloviny, jiné jsou trsnatě rostoucí byliny či rostliny se ztloustlými oddenky. Některé druhy jsou stálezelené, jiné zatahují buď v létě, v období sucha, nebo na podzim, aby se chránily před mrazem.

Kosatec japonský (Iris japonica)

Má tenké, plazivé oddenky, které při styku se zemí kořenují. Květy jsou světle modré, bíle skvrnité, ploché s lístky na okrajích zvlněnými. V přírodě roste jako podrost v lesích a na skalnatých křovinatých stráních. Pěstoval se v okolí hradů postavených na skalních výchozech. Vlhké a při poranění sliznaté rostliny jsou totiž kluzké a zpomalovaly postup útočících vojáků. Oddenky se v Japonsku vaří a jedí. Také se z nich získával škrob na výrobu pudru.

Velikost: až 50 cm
Doba květu: březen, duben
Průměr květu: 5 cm
Pěstování: ve studeném skleníku

Kosatec různobarvý (Iris variegata)

Jedná se snad o nejpestřeji zbarvený kosatec; základní barva květů je žlutá, vnější okvětní lístky jsou bílé fialově nebo červenohnědě žilkované. Roste ve stepích, na výslunných stráních, v lemech a na světlinách teplomilných doubrav. U nás je původní na jižní Moravě. Ve středověku byl pěstován jako okrasná, léčivá i magická rostlina. Zaháněl prý zlé duchy a kytice v ložnici podporovala mužnou sílu. V 19. století byl použit pro křížení moderních zahradních kosatců.

Velikost: kolem 50 cm
Doba květu: duben, květen
Květ: cca 7 cm v průměru
Pěstování: slunné či polostinné stanoviště, běžné zahradní podmínky
Status: silně ohrožený druh ČR, chráněný na Slovensku, Maďarsku a v Německu

Kosatec bradatý (Iris barbata)

Clusius sice v roce 1601 popisuje 16 různých zahradních kosatců, ale nejspíše se jednalo o původní botanické druhy nebo jejich přírodní hybridy. Šlechtění zahradních kartáčkatých kosatců vychází z kosatce bledého, který přinesl především modré barvy květů, kosatce pestrého, jenž přispěl barvou žlutou a hnědou a dalších druhů. První umělý hybrid byl získán v roce 1822 amatérským šlechtitelem de Bure. Teprve začátkem 20. století šlechtitelé začali v křížení využívat tetraploidní rostliny, které byly, jako staré kulturní rostliny pěstovány a místy zplaňovaly na Balkáně a v Turecku. Použití tetraploidů vedlo k výraznému zvětšení květů. Dnes je k dispozici několik desítek tisíc odrůd zahradního kosatce různé výšky a v nejrůznějších barvách květů.

Velikost: od 40 cm do 1 metru
Doba květu: květen, červen
Květ: i přes 10 cm v průměru
Pěstování: slunné stanoviště, lehká půda, sucho během léta
Status: zahradní rostlina

  • Zdroj textu:

    Příroda 5/2010

  • Zdroj fotografií: David Vojtuš

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sara Plazová stojí v místech, kde se dřív nacházely rozlehlé louky, kam pastevci naháněli své ovce.

Zajímavosti
Revue

Kometa na své poslední cestě

Vesmír

Ulrich von Lichtenstein

Historie

Autonomní nákladní automobil v barvách TuSimple.

Věda

LST u pláže v Inčchonu v září 1950

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907