Krajina věčné bouře: U jezera Maracaibo uhodí průměrně 28 blesků za minutu

31.01.2019 - Martin Reichman

Znáte přísloví, podle kterého blesk neuhodí dvakrát do stejného místa? Pro venezuelské jezero Maracaibo to zjevně neplatí

<p>V okolí venezuelského jezera Maracaibo zuří bouřka 260 dní v roce.</p>

V okolí venezuelského jezera Maracaibo zuří bouřka 260 dní v roce.


Reklama

Především v oblastech okolo rovníku jsou bouře doprovázené stovkami blesků poměrně běžné. Například v jedné horské vesničce v Demokratické republice Kongo vědci napočítali 158 úderů blesku na jeden kilometr čtvereční. Dlouho tak byla vesnička Kifuka považována za „elektricky nejnabitější“ místo na Zemi. Ještě divočejším místem je ale okolí venezuelského jezera Maracaibo.

Věčná bouře

V místech, kde se řeka Catatumbo vlévá do venezuelského jezera Maracaibo, zuří bouřka 260 dní v roce. Každý den tam tak uhodí tisíce blesků. Hromová lokalita se dokonce dostala do Guinnessovy knihy rekordů za „nejvyšší koncentraci blesků na čtvereční kilometr“. Nekonečné kaskády bouřkových mračen dají místním vydechnout jen během sušších měsíců, tedy v lednu a v únoru. Za nejaktivnější období se naopak považuje říjen, kdy tamní hromobití takřka neutichá a oblohu křižuje každou minutu průměrně 28 blesků.

TIP: Světové rekordy blesků: Nejdéle trvající blesk z Francie a nejdelší blesk z Oklahomy

Teorií proč právě jezero Maracaibo přitahuje blesky existuje několik. V 60. letech minulého století vědci vysokou bouřkovou aktivitu připisovali zdejším podzemním zásobám uranu. Později pracovali s možností, že za zvýšenou vodivost vzduchu může metan unikající z nedalekých ropných polí. Současné teze se zase přiklánějí spíše k možnosti, že zdejší extrémní bouřkovou aktivitu způsobuje kombinace místní topografie a působení větru.

Jezero je totiž ze tří stran obklopeno horami, a tak se nad ním setkává horký a vlhký vzduch z Karibiku s klesajícími studenými masami z hor. Díky poloze v tropech je horký vzduch stále doplňován, a tak mohou bouře trvat dlouhou dobu.

  • Zdroj textu:

    BBC

  • Zdroj fotografií: Marcial Hernández

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Zajímavosti

Obléhání Calais

Historie
Věda

Objekt B14-65666 vznikl v důsledky srážky dvou galaxií, k níž došlo před 13 miliardami let

Vesmír

Testování mikrorobota pro vyšetření tlustého střeva

Věda

Pivoňky jsou poměrně náročné na kvalitu přírodního prostředí a jeho změny a také se jen pomalu šíří, protože mají velká a těžká semena. I hojnější druhy mají obvykle pouze ostrůvkovitý areál, přičemž jednotlivá místa výskytu mohou být i značně vzdálená. Proto se u některých lokalit můžeme domnívat, že vznikly druhotně, zplaněním z kultury. Jestliže k tomu ale došlo ve starověku, můžeme to dnes jen stěží dokázat. Jiné druhy jsou endemité malých území, většinou hor, ze kterých se nemohly dále šířit. Mezi ně patří i tyto nejvzácnější evropské pivoňky.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907