Krvácející Hyády: Jedna z nejznámějších hvězdokup se rozpadá

21.02.2019 - Stanislav Mihulka

625 milionů stará otevřená hvězdokupa Hyády se nachází ve stádiu rozpadu

<p>Hyády. Nejjasnější oranžová hvězda je Aldebaran, který do hvězdokupy nepatří</p>

Hyády. Nejjasnější oranžová hvězda je Aldebaran, který do hvězdokupy nepatří


Reklama

Hvězdné systémy v průběhu svého života ztrácejí hvězdy. Doposud se tento fenomén podařilo potvrdit u kulových hvězdokup a trpasličích galaxií. U otevřených hvězdokup existoval tento jev pouze v teoretické rovině. Tedy až doposud.

Rozpouštějící se Hyády

Že se úbytek hvězd týká i otevřených hvězdokup se podařilo potvrdit Dr. Siegfriedu Röserovi z univerzity v Heidelbergu. Ten pro svá zjištění využil pozorování evropské observatoře Gaia. Potvrzení dřívějších teoretických modelů se týká jedné z nejznámějších hvězdokup na nebi – hvězdokupy Hyády.

Hyády jsou výrazná otevřená hvězdokupa, kterou pozorujeme ve vzdálenosti pouhých 153 světelných let, v souhvězdí Býka. Jde tak o Zemi nejbližší hvězdokupu (hvězdná asociace v souhvězdí Velké medvědice se sice nachází ve vzdálenosti 80 světelných let, nejde ovšem o klasickou hvězdokupu).

Hvězdokupa vznikla asi před 625 miliony let. Obsahuje několik set hvězd, jejichž celková hmotnost převyšuje 400 Sluncí. Pozorování observatoře Gaia odhalila dva proudy hvězd, jimiž Hyády „krvácejí“ a přicházejí tak o své hvězdy. V těchto proudech, které má na svědomí gravitace Mléčné dráhy, hvězdokupu opouští více než 500 hvězd.

TIP: Divoká kachna ze souhvězdí Štítu odhaluje tajemství otevřených hvězdokup

Během dalších několika stovek milionů let budou Hyády nadále ztrácet hmotnost a počet členů tím, že její nejjasnější hvězdy opustí hlavní posloupnost a její nejtmavší hvězdy se vypaří z hala. Postupem času může být zmenšena na zbytek čítající tucet hvězdných systémů, většinu z nich dvojhvězd nebo vícenásobných hvězd, které budou dále náchylné na pokračující rozptylující síly. V budoucnosti se tak Hyády budou i nadále rozpadat, až se původní hvězdokupa úplně „rozpustí“ v Mléčné dráze.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: NASA, ESA, and STScI

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907