Reklama


Která exoplaneta se nejvíc podobá Zemi?

14.05.2016 - Michal Švanda


Reklama

Pátrání po Zemi 2.0 je jedním z hlavních motorů momentálně asi nejatraktivnějšího oboru astrofyziky – hledání tzv. extrasolárních planet neboli exoplanet. 

O současném rozmachu zmíněné oblasti svědčí čísla. První planetu obíhající kolem jiné hvězdy slunečního typu se podařilo objevit v roce 1995. V následujících letech se přidalo několik málo exemplářů, které jsme ještě v roce 2000 mohli všechny vyobrazit na jedné mapě hvězdné oblohy, aniž by ztratila na přehlednosti. Známe už přes dva tisíce extrasolárních planet a navíc asi dvě tisícovky kandidátů čekajících na potvrzení. Většina patří mezi hmotné planety v blízkosti mateřské hvězdy, tedy tzv. horké Jupitery. Pouhých 130 exoplanet má menší hmotnost než 10 ekvivalentů Země a méně než 50 z nich je potenciálně obyvatelných. 

Pro účely porovnávání sestavili vědci tzv. Earth Similarity Index (ESI) neboli index podobnosti Zemi, který podle vzorce kombinuje rozdíl hmotnosti, poloměru, hustoty a povrchové teploty daného tělesa a naší planety. Index je normovaný od 0 do 1, přičemž 0 značí zcela odlišný objekt a 1 naopak objekt identický se Zemí, samozřejmě z hlediska vyjmenovaných fyzikálních parametrů – nejde ještě nutně o opravdového dvojníka modré planety. 

Ze známých planet má jednotkovou hodnotu ESI pouze Země. Z dalších těles vykazuje nejvyšší index Kepler-438b – konkrétně 0,88. Planetu vzdálenou 470 ly (světelných let) objevil dalekohled Kepler v roce 2015. Jedná se nejspíš o kamenné těleso 1,12× větší než Země: nachází se poblíž vnitřního okraje obyvatelné zóny své mateřské hvězdy – červeného trpaslíka –, obklopuje ho atmosféra a podle odhadů se jeho povrchová teplota pohybuje v rozmezí 0–60 °C. Kepler-438b obíhá svou hvězdu s periodou 35,2 dne po téměř kruhové trajektorii, což by mělo zajistit dostatečnou stabilitu klimatu. Právě tuto planetu proto v současnosti považujeme za nejlepšího dvojníka Země. Dodejme ještě, že Venuše má ESI 0,78 a Mars 0,64.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 9/2015

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Archeolog s mobilním radarem a radarový snímek pohřbené lodi

Věda

Astronomům se podařilo zachytit supernovu již v prvních hodinách exploze. Při pozorování využili zařízení Intermediate Palomar Transient Factory (iPTF) observatoře Palomar v Kalifornii. Snímky zachycující supernovu iPTF 14gqr před, během a po explozi. 

Vesmír
Zajímavosti
Revue
Historie
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907