Která souhvězdí u nás můžeme pozorovat celou noc?

25.02.2021 - Michal Švanda


Reklama

Pod obzor v průběhu noci nikdy nezapadají cirkumpolární neboli obtočnová souhvězdí. Logicky se tedy nacházejí v blízkosti nebeského pólu, v našem případě severního, a jejich výčet závisí na poloze pozorovatele: Čím dál na sever, tím víc jich bude z jeho pohledu cirkumpolárních, a naopak. Na severním pólu tak budou obtočnová všechna souhvězdí severní oblohy, na rovníku naopak nebude cirkumpolární žádné. V našich zeměpisných šířkách jich můžeme sledovat pouze šest – Velkou a Malou medvědici, Draka, Kasiopeju, Kefea a Žirafu.

Kde se vzala Žirafa?

Souhvězdí Žirafy okupuje menší část severního nebe, mimořádně chudou na nápadné stálice – tamní nejjasnější hvězdy dosahují čtvrté velikosti. Neméně fádní je i historie daného souhvězdí: Jeho předobraz, vysokého afrického sudokopytníka, bychom ve starověkých bájích hledali marně. Na nebi se totiž Žirafa etablovala mnohem později, zásluhou belgického kartografa, astronoma a teo­loga Pietera Platevoeta (1552–1622). Jeho pohnutky však neznáme.

TIP: Jak by vypadala hvězdná obloha na Marsu?

Dalších dvanáct let trvalo, než Žirafa opustila Platevoetův hvězdný glóbus a vzali ji na milost i ostatní astronomové. Konkrétně ji do svých hvězdných map zanesl Němec Jakob Bartsch (1600–1633), ani on ovšem původ Žirafy příliš neosvětlil. V jeho pojetí se totiž dočasně proměnila na velblouda z biblického příběhu o Izákovi a Rebece. Nicméně pro následující generace nebeských kartografů už byla opět Žirafou.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Za trochu lásky soudní proces zničil Oscaru Wildovi život, vztah, čest i pověst. Vypočítavý mladík poznal, kolik může ze zoufalého básníka vymáčknout. Pak jej neváhal odvrhnout.

Historie

Miliardy vyhozených roušek nikdo nerecykluje. Končí tak coby odpad i v řekách a oceánech.

Zajímavosti
Reklama
Věda

Skupině žoldnéřů zatčených v Harare velel Simon Mann (uprostřed), bývalý důstojník SAS a spoluzakladatel firem Exexutive Outcomes a Sandline International.

Válka

Čínská jednička: Dlouhý pochod 5

Nejvýkonnější nosná raketa lidové republiky je v provozu od letošního roku. Na výšku měří 62 m, její hmotnost dosahuje 880 tun. Středový stupeň má průměr 5 m a lze k němu připojit až čtyři boční, o průměru 3,35 m. Centrální stupeň pohání nejsilnější čínský kryogenní raketový motor YF-77, jako pohonné hmoty slouží kapalný vodík a kyslík. Dlouhý pochod 5 (Čchang-čeng 5, CZ-5) se svými parametry téměř vyrovná americké Deltě IV Heavy: Na nízkou oběžnou dráhu dopraví i 25 tun nákladu. Uplatnění najde například při vynášení lunárních či planetárních sond a při výstavbě nové čínské vesmírné stanice. (foto: CNSA, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907