Které slavné české stavby pronikly do knih, filmů a počítačových her?

Vila Tugendhat

• Skleněný pokoj  | kniha

Brněnskou vilu si zvolil za ústřední motiv svého slavného románu anglický spisovatel Simon Mawer. Děj přitom volně vychází ze skutečných událostí: bohatý židovský obchodník Landauer zaplatí špičkovému modernistickému architektovi Reineru von Abt (inspirován Ludwigem Miesem van der Rohe), aby jeho rodině postavil v někdejším Československu honosný dům. Výsledkem je modernistická vila, v jejímž centru se nachází (skutečně existující) úchvatný skleněný pokoj s ve slunci zářící onyxovou stěnou.

Rodina Landauerových se však ze svého štěstí dlouho těšit nemůže. Přichází německá okupace a majitelé domu musejí prchnout za hranice. Skleněný pokoj se poté stává svědkem všech hrůz 20. století včetně nacistických eugenických pokusů, barbarského řádění opilých rudoarmějců či normalizačního úpadku a chátrání. 

Mawerův román si získal značnou oblibu a pomohl vilu Tugendhat ještě více proslavit ve světě. Potomci skutečných původních majitelů domu se proti němu však velmi ostře vymezili: „Pro mě je to další krádež. Nejdřív nám nacisté vzali náš dům a teď nám Mawer vzal i náš příběh. Ten román není o naší rodině, ten je proti naší rodině. Jsem z něj vzteky bez sebe,“ řekla novinářům Daniela Hammer Tugendhatová. Na motivy knihy vznikla roku 2015 též divadelní inscenace a v roce 2019 i stejnojmenný film. (foto: Wikimedia Commons, Karelj, CC BY-SA 3.0)

Karlštejn

Noc na Karlštejně | muzikál

Pro natáčení slavného filmového muzikálu získal režisér Zdeněk Podskalský to nejlepší, co tehdejší Československo mohlo nabídnout. Kromě divadelní předlohy Jaroslava Vrchlického především skvělé herce v čele s Vlastimilem Brodským (Karel IV.), Janou Brejchovou (Eliška Pomořanská), Milošem Kopeckým (vévoda Štěpán II. Bavorský) nebo Waldemarem Matuškou (král Petr I. Kyperský). A také kulisu jednoho z nejslavnějších českých hradů – Karlštejna. Děj veselého snímku je vcelku jednoduchý: královna Eliška frustrovaná dlouhodobou nepřítomností svého manžela Karla IV. se rozhodne navštívit jej na Karlštejně, kde probíhají politická jednání. Má to ovšem jeden háček, na hrad ženy nesmějí a mladá aristokratka se tak musí s pomocí arcibiskupa Arnošta z Pardubic převléci za páže.

Následuje klasická série omylů, zmatků a eskapád tolik typických pro filmy podobného ražení. Příběh končí šťastně, když si král Karel uvědomí pošetilost svého zákazu a ženám přístup na Karlštejn přece jen povolí. Snímek díky svému spádu, humoru a chytlavým melodiím ani po letech neztratil značnou část svého kouzla. Většina diváků mu také ochotně odpustí některé historické nepřesnosti (purkrabí Bušek II. z Velhartic byl v době příběhu již několik let po smrti) ani to, že se v něm kvůli normalizační cenzuře nemohly objevit některé hvězdy českého filmu v čele s Janem Werichem. (foto: Pixabay, iniesta44, PDM 1.0)

Trosky

Kingdom Come II | počítačová hra

Pokračování populární počítačové hry od vývojářů českých Warhorse Sudios tentokrát přivede hráče i na jeden ze symbolů Českého ráje – hrad Trosky. Tvůrci si přitom na rekonstrukci středověkého sídla dali patřičně záležet a samotnému průzkumu místa věnovali nemálo času. Kromě prohlídky zříceniny ale prováděli také literární rešerše a důkladně obhlédli model Trosek v lomnickém muzeu. 

Fanoušci počítačových her si tak mohou alespoň virtuálně projít a prohlédnout hrad v jeho středověké podobě. A jak se zdá, nezůstane jen u toho a Trosky i ostatní místa, kde se příběh druhého dílu hry Kingdom Come odehrává, se letos chystají na rekordní sezonu. (foto: Wikimedia Commons, Zdeněk Fiedler, CC BY-SA 3.0)

Dalešický pivovar

Postřižiny | kniha, film

Spisovatel Bohumil Hrabal strávil část dětství v Nymburku, kde se jeho nevlastní otec živil jako správce pivovaru. Právě na toto místo potom přenesl děj své novely Postřižiny. V ní poklid maloměšťácké domácnosti pivovarského sládka Francina a jeho manželky Maryši naruší příjezd excentrického strýce Pepina. Ten sice neoplývá zvláštní inteligencí a pro ostudu nikdy nejde daleko, ale mladou ženu si získá svou spontánností a srdečností, která jí u jejího manžela chybí. Hrabalovu knihu výrazně proslavila filmová verze z roku 1980, v níž Maryšu ztvárnila Magda Vášáryová a Pepina Jaromír Hanzlík. 

A ačkoliv spisovatel původně umístil děj díla do Nymburka, filmový snímek Postřižiny jej navždy spojil s pivovarem v Dalešicích. Ten si do současnosti uchovává charakteristický vzhled z filmu a na své spojení s příběhem Pepina láká turisty. (foto: Wikimedia Commons, Michal Klajban, CC BY-SA 4.0)

Starý židovský hřbitov

• Pražský hřbitov | kniha

Italský historik, jazykovědec, sémiotik a spisovatel Umberto Eco zasvětil nemalou část svého díla problematice vytváření konspiračních teorií a práce s nimi. Ve svém předposledním románu Pražský hřbitov představil hlavního hrdinu, geniálního a zároveň šíleného padělatele Simona Simoniniho. Ten se živí především vytvářením různých falz pro prominentní klientelu a touto cestou výrazně ovlivňuje dějiny 19. století. Jeho majstrštykem se stává údajný plán židovského národa na ovládnutí světa – slavné Protokoly sionských mudrců – vytvořený na zakázku ruské tajné služby. Ďábelské spiknutí rabínů a konkrétní obrysy jejich cesty k zotročení křesťanského obyvatelstva jsou podle Simoniniho dojednány na tajné noční schůzce na starém hřbitově v Praze. 

Ačkoliv se děj knihy odehrává na různých místech Evropy, především v Paříži nebo v italských městech a do našich končin zavítá spíše příležitostně, přispěl Pražský hřbitov k popularizaci české metropole i k zájmu o její židovskou obec. (foto: Wikimedia Commons, Edelmauswaldgeist, CC BY-SA 4.0)