Léčivé, posvátné i opojné: Blíny ve starověku i dnes

07.08.2019 - Pavel Sekerka

Jako léčivou rostlinu používali blín už Egypťané, Babyloňané, Indové, Řekové i Římané. Sloužil jako celkové anestetikum, aplikoval se proti revmatismu, nechutenství, kašli, zápalu plic nebo hadímu uštknutí. Vdechování par ze semen namočených ve vodě mělo zmírnit pacientovu bolest při trhání zubů

<p>V antickém Řecku byl blín zasvěcen bohu Apollónovi a patřil i mezi posvátné rostliny pohanských Germánů. Ti ho pěstovali na zvláštních „svatých políčcích“ a s jeho pomocí se snažili věštit i ovlivňovat počasí.<strong> Ve středověku byly rostliny opředeny řadou pověr. Staly se součástí nápojů lásky a čarodějných mastí, které vyvolávaly hluboký spánek spojený s halucinacemi.</strong> Používal se i jako účinný jed a někde byl přidáván do nekvalitního piva, aby zvýšil jeho opojný účinek.</p><p>V celé rostlině jsou přítomny tropanové alkaloidy, které se hojně využívají v moderní medicíně. Jde především o hyoscyamin, v menším množství blín obsahuje též steroly a tocoferol.</p><p><strong>Otrava blínem se u lidí podobá otravě příbuznými rostlinami, například rulíkem. Začíná pocitem sucha v ústech, postiženému se rozšiřují zorničky a má problémy s viděním.</strong> Zrychluje se mu puls, ale klesá tlak. Následuje podráždění nervového systému a halucinace. Neléčená otrava přechází v kóma a může končit smrtí. Otravy zvířat jsou řídké, protože rostliny nepříjemně páchnou a jsou porostlé chlupy, takže je pasoucí se dobytek nežere.</p>

V antickém Řecku byl blín zasvěcen bohu Apollónovi a patřil i mezi posvátné rostliny pohanských Germánů. Ti ho pěstovali na zvláštních „svatých políčcích“ a s jeho pomocí se snažili věštit i ovlivňovat počasí. Ve středověku byly rostliny opředeny řadou pověr. Staly se součástí nápojů lásky a čarodějných mastí, které vyvolávaly hluboký spánek spojený s halucinacemi. Používal se i jako účinný jed a někde byl přidáván do nekvalitního piva, aby zvýšil jeho opojný účinek.

V celé rostlině jsou přítomny tropanové alkaloidy, které se hojně využívají v moderní medicíně. Jde především o hyoscyamin, v menším množství blín obsahuje též steroly a tocoferol.

Otrava blínem se u lidí podobá otravě příbuznými rostlinami, například rulíkem. Začíná pocitem sucha v ústech, postiženému se rozšiřují zorničky a má problémy s viděním. Zrychluje se mu puls, ale klesá tlak. Následuje podráždění nervového systému a halucinace. Neléčená otrava přechází v kóma a může končit smrtí. Otravy zvířat jsou řídké, protože rostliny nepříjemně páchnou a jsou porostlé chlupy, takže je pasoucí se dobytek nežere.

<h3>Blín černý <em>(Hyoscyamus niger)</em></h3><p>Dvouletá nebo jednoletá rostlina. Její listy rostou na stonku střídavě, jsou chobotnatě peřeně zubaté a ochlupené. Blín černý u nás není původní, jedná se o plevelnou rostlinu, která se již od neolitu šíří s prvními zemědělci.</p><p><strong>Výška:</strong> až 80 cm<br /><strong>Barva květu:</strong> Špinavě žlutá s výrazným tmavě fialovým žilkováním.<br /><strong>Rozšíření:</strong> Od Evropy po střední Asii a severní Afriku.<br /><strong>Ekologie:</strong> Plevel na okrajích polí, podél cest a na rumištích.</p>

Blín černý (Hyoscyamus niger)

Dvouletá nebo jednoletá rostlina. Její listy rostou na stonku střídavě, jsou chobotnatě peřeně zubaté a ochlupené. Blín černý u nás není původní, jedná se o plevelnou rostlinu, která se již od neolitu šíří s prvními zemědělci.

Výška: až 80 cm
Barva květu: Špinavě žlutá s výrazným tmavě fialovým žilkováním.
Rozšíření: Od Evropy po střední Asii a severní Afriku.
Ekologie: Plevel na okrajích polí, podél cest a na rumištích.

<h3>Blín zlatý <em>(Hyoscyamus aureus)</em></h3><p>Blín zlatý je dvouletá nebo vytrvalá bylina s poléhavou nebo převislou lodyhou. Je nejběžnějším druhem tohoto rodu ve východním Středomoří. Často se s ním setkáme na turisticky atraktivních místech – hradních zříceninách nebo jiných památkách, kde roste ve spárách mezi kameny. Najdete jej třeba na Zdi nářků v Jeruzalémě. Podle jeho tobolek prý byly tvarovány pokrývky hlavy vysokých kněží Jeruzalémského chrámu.</p><p><strong>Výška:</strong> až 70 cm<br /><strong>Barva květu:</strong> žlutá s hnědým středem<br /><strong>Rozšíření:</strong> Blízký východ, Kréta, Kypr, Egypt.<br /><strong>Ekologie:</strong> Na skalních výchozech, rumištích.</p>

Blín zlatý (Hyoscyamus aureus)

Blín zlatý je dvouletá nebo vytrvalá bylina s poléhavou nebo převislou lodyhou. Je nejběžnějším druhem tohoto rodu ve východním Středomoří. Často se s ním setkáme na turisticky atraktivních místech – hradních zříceninách nebo jiných památkách, kde roste ve spárách mezi kameny. Najdete jej třeba na Zdi nářků v Jeruzalémě. Podle jeho tobolek prý byly tvarovány pokrývky hlavy vysokých kněží Jeruzalémského chrámu.

Výška: až 70 cm
Barva květu: žlutá s hnědým středem
Rozšíření: Blízký východ, Kréta, Kypr, Egypt.
Ekologie: Na skalních výchozech, rumištích.

<h3>Blín bezbranný <em>(Hyoscyamus muticus)</em></h3><p>Blín bezbranný (Hyoscyamus muticus) je vytrvalá, na bázi dřevnatějící rostlina s dužnatými stonky. Lidé jej tradičně používali v domorodé medicíně a magii a například kouřením sušených listů se snažili zmírnit příznaky astmatu. Mezi blíny má nejvyšší obsah alkaloidů, a proto je pěstován k farmaceutickému zpracování. Například Německo dováží každý rok až 500 tun této drogy z Egypta. Země na Nilu patří k hlavním producentům této drogy a z jednoho hektaru tam pěstitelé sklízejí asi 2 tuny listů, což představuje 20–30 kg alkaloidů.</p><p><strong>Výška:</strong> až 1,5 m<br /><strong>Barva květu:</strong> modrofialová<br /><strong>Rozšíření:</strong> Egypt, subsaharská Afrika, ve Středomoří nejspíše zplanělý.<br /><strong>Ekologie:</strong> V polopouštích, skalních výchozech a na rumištích.</p>

Blín bezbranný (Hyoscyamus muticus)

Blín bezbranný (Hyoscyamus muticus) je vytrvalá, na bázi dřevnatějící rostlina s dužnatými stonky. Lidé jej tradičně používali v domorodé medicíně a magii a například kouřením sušených listů se snažili zmírnit příznaky astmatu. Mezi blíny má nejvyšší obsah alkaloidů, a proto je pěstován k farmaceutickému zpracování. Například Německo dováží každý rok až 500 tun této drogy z Egypta. Země na Nilu patří k hlavním producentům této drogy a z jednoho hektaru tam pěstitelé sklízejí asi 2 tuny listů, což představuje 20–30 kg alkaloidů.

Výška: až 1,5 m
Barva květu: modrofialová
Rozšíření: Egypt, subsaharská Afrika, ve Středomoří nejspíše zplanělý.
Ekologie: V polopouštích, skalních výchozech a na rumištích.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pod hladinou mangrovy vytvářejí zcela jedinečný ekosystém, který je domovem až pro 75 procent komerčně lovených ryb.

Zajímavosti

Z oxidu uhličitého by se mohla stát významná surovina pro výrobu potravinářských proteinů

Věda

Marek Fichtner, jeden z porotců soutěže Masterchef, vyzkoušel Lauben Sous Vide Stick přímo ve své praxi a stal se ambasadorem značky. Jeho závěry si můžete prohlédnout na stránkách společnosti Lauben. 

Reklama

Millerová se vítězně koupe v diktátorově vaně, na předložce přitom stojí její boty zašpiněné blátem z Dachau. 

Válka

Test systému AEPS v laboratořích JPL v Pasadeně

Vesmír

Do vězení se dostaly stovky komunistických funkcionářů

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907