Léčivé, posvátné i opojné: Blíny ve starověku i dnes

07.08.2019 - Pavel Sekerka

Jako léčivou rostlinu používali blín už Egypťané, Babyloňané, Indové, Řekové i Římané. Sloužil jako celkové anestetikum, aplikoval se proti revmatismu, nechutenství, kašli, zápalu plic nebo hadímu uštknutí. Vdechování par ze semen namočených ve vodě mělo zmírnit pacientovu bolest při trhání zubů

<p>V antickém Řecku byl blín zasvěcen bohu Apollónovi a patřil i mezi posvátné rostliny pohanských Germánů. Ti ho pěstovali na zvláštních „svatých políčcích“ a s jeho pomocí se snažili věštit i ovlivňovat počasí.<strong> Ve středověku byly rostliny opředeny řadou pověr. Staly se součástí nápojů lásky a čarodějných mastí, které vyvolávaly hluboký spánek spojený s halucinacemi.</strong> Používal se i jako účinný jed a někde byl přidáván do nekvalitního piva, aby zvýšil jeho opojný účinek.</p><p>V celé rostlině jsou přítomny tropanové alkaloidy, které se hojně využívají v moderní medicíně. Jde především o hyoscyamin, v menším množství blín obsahuje též steroly a tocoferol.</p><p><strong>Otrava blínem se u lidí podobá otravě příbuznými rostlinami, například rulíkem. Začíná pocitem sucha v ústech, postiženému se rozšiřují zorničky a má problémy s viděním.</strong> Zrychluje se mu puls, ale klesá tlak. Následuje podráždění nervového systému a halucinace. Neléčená otrava přechází v kóma a může končit smrtí. Otravy zvířat jsou řídké, protože rostliny nepříjemně páchnou a jsou porostlé chlupy, takže je pasoucí se dobytek nežere.</p>

V antickém Řecku byl blín zasvěcen bohu Apollónovi a patřil i mezi posvátné rostliny pohanských Germánů. Ti ho pěstovali na zvláštních „svatých políčcích“ a s jeho pomocí se snažili věštit i ovlivňovat počasí. Ve středověku byly rostliny opředeny řadou pověr. Staly se součástí nápojů lásky a čarodějných mastí, které vyvolávaly hluboký spánek spojený s halucinacemi. Používal se i jako účinný jed a někde byl přidáván do nekvalitního piva, aby zvýšil jeho opojný účinek.

V celé rostlině jsou přítomny tropanové alkaloidy, které se hojně využívají v moderní medicíně. Jde především o hyoscyamin, v menším množství blín obsahuje též steroly a tocoferol.

Otrava blínem se u lidí podobá otravě příbuznými rostlinami, například rulíkem. Začíná pocitem sucha v ústech, postiženému se rozšiřují zorničky a má problémy s viděním. Zrychluje se mu puls, ale klesá tlak. Následuje podráždění nervového systému a halucinace. Neléčená otrava přechází v kóma a může končit smrtí. Otravy zvířat jsou řídké, protože rostliny nepříjemně páchnou a jsou porostlé chlupy, takže je pasoucí se dobytek nežere.

<h3>Blín černý <em>(Hyoscyamus niger)</em></h3><p>Dvouletá nebo jednoletá rostlina. Její listy rostou na stonku střídavě, jsou chobotnatě peřeně zubaté a ochlupené. Blín černý u nás není původní, jedná se o plevelnou rostlinu, která se již od neolitu šíří s prvními zemědělci.</p><p><strong>Výška:</strong> až 80 cm<br /><strong>Barva květu:</strong> Špinavě žlutá s výrazným tmavě fialovým žilkováním.<br /><strong>Rozšíření:</strong> Od Evropy po střední Asii a severní Afriku.<br /><strong>Ekologie:</strong> Plevel na okrajích polí, podél cest a na rumištích.</p>

Blín černý (Hyoscyamus niger)

Dvouletá nebo jednoletá rostlina. Její listy rostou na stonku střídavě, jsou chobotnatě peřeně zubaté a ochlupené. Blín černý u nás není původní, jedná se o plevelnou rostlinu, která se již od neolitu šíří s prvními zemědělci.

Výška: až 80 cm
Barva květu: Špinavě žlutá s výrazným tmavě fialovým žilkováním.
Rozšíření: Od Evropy po střední Asii a severní Afriku.
Ekologie: Plevel na okrajích polí, podél cest a na rumištích.

<h3>Blín zlatý <em>(Hyoscyamus aureus)</em></h3><p>Blín zlatý je dvouletá nebo vytrvalá bylina s poléhavou nebo převislou lodyhou. Je nejběžnějším druhem tohoto rodu ve východním Středomoří. Často se s ním setkáme na turisticky atraktivních místech – hradních zříceninách nebo jiných památkách, kde roste ve spárách mezi kameny. Najdete jej třeba na Zdi nářků v Jeruzalémě. Podle jeho tobolek prý byly tvarovány pokrývky hlavy vysokých kněží Jeruzalémského chrámu.</p><p><strong>Výška:</strong> až 70 cm<br /><strong>Barva květu:</strong> žlutá s hnědým středem<br /><strong>Rozšíření:</strong> Blízký východ, Kréta, Kypr, Egypt.<br /><strong>Ekologie:</strong> Na skalních výchozech, rumištích.</p>

Blín zlatý (Hyoscyamus aureus)

Blín zlatý je dvouletá nebo vytrvalá bylina s poléhavou nebo převislou lodyhou. Je nejběžnějším druhem tohoto rodu ve východním Středomoří. Často se s ním setkáme na turisticky atraktivních místech – hradních zříceninách nebo jiných památkách, kde roste ve spárách mezi kameny. Najdete jej třeba na Zdi nářků v Jeruzalémě. Podle jeho tobolek prý byly tvarovány pokrývky hlavy vysokých kněží Jeruzalémského chrámu.

Výška: až 70 cm
Barva květu: žlutá s hnědým středem
Rozšíření: Blízký východ, Kréta, Kypr, Egypt.
Ekologie: Na skalních výchozech, rumištích.

<h3>Blín bezbranný <em>(Hyoscyamus muticus)</em></h3><p>Blín bezbranný (Hyoscyamus muticus) je vytrvalá, na bázi dřevnatějící rostlina s dužnatými stonky. Lidé jej tradičně používali v domorodé medicíně a magii a například kouřením sušených listů se snažili zmírnit příznaky astmatu. Mezi blíny má nejvyšší obsah alkaloidů, a proto je pěstován k farmaceutickému zpracování. Například Německo dováží každý rok až 500 tun této drogy z Egypta. Země na Nilu patří k hlavním producentům této drogy a z jednoho hektaru tam pěstitelé sklízejí asi 2 tuny listů, což představuje 20–30 kg alkaloidů.</p><p><strong>Výška:</strong> až 1,5 m<br /><strong>Barva květu:</strong> modrofialová<br /><strong>Rozšíření:</strong> Egypt, subsaharská Afrika, ve Středomoří nejspíše zplanělý.<br /><strong>Ekologie:</strong> V polopouštích, skalních výchozech a na rumištích.</p>

Blín bezbranný (Hyoscyamus muticus)

Blín bezbranný (Hyoscyamus muticus) je vytrvalá, na bázi dřevnatějící rostlina s dužnatými stonky. Lidé jej tradičně používali v domorodé medicíně a magii a například kouřením sušených listů se snažili zmírnit příznaky astmatu. Mezi blíny má nejvyšší obsah alkaloidů, a proto je pěstován k farmaceutickému zpracování. Například Německo dováží každý rok až 500 tun této drogy z Egypta. Země na Nilu patří k hlavním producentům této drogy a z jednoho hektaru tam pěstitelé sklízejí asi 2 tuny listů, což představuje 20–30 kg alkaloidů.

Výška: až 1,5 m
Barva květu: modrofialová
Rozšíření: Egypt, subsaharská Afrika, ve Středomoří nejspíše zplanělý.
Ekologie: V polopouštích, skalních výchozech a na rumištích.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Celkový pohled na triéru plnou lidí. Všimněte si, jak málo prostoru mají veslaři kolem sebe.

Zajímavosti

Šťáva z granátového jablka je nejen chutná, ale i zdravá. Zvláště pak pro novorozence.

Věda

Idylicky průzračná voda jezera, které je podle objemu vody desátým největším jezerem světa.

Příroda

Vizualizace systému Beta Pictoris.

Vesmír

Koutník jedovatý (Loxosceles reclusa) se rád zdržuje v domácnostech. Ačkoli není agresivní, může mít jeho kousnutí vážné následky.

Revue

Zvěsti se ve vesnických hospodách šířily prostřednictvím letáků, ale také díky očitým svědkům, kteří se neváhali o zážitky podělit.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907