Reklama


Lékaři v USA patří mezi profese s nejvyšším počtem sebevražd

15.05.2018 - Stanislav Mihulka


Reklama

Američtí psychologové nedávno zjišťovali, ve kterých profesích páchají lidé ve Spojených státech nejvíce sebevražd. Překvapivě se ukázalo, že úplně nejrizikovější skupinu tvoří lékaři.

V USA ukončí lékaři život sebevraždou častěji, než lidé všech ostatních profesí. Každoročně tam vlastní rukou zemře 28 až 40 lékařů na 100 tisíc obyvatel. Nejčastěji je to ve spojitosti s předávkováním nebezpečnými léky, druhé v pořadí jsou střelné zbraně.

Jiný nedávný výzkum zase dospěl k závěru, že většina lékařů a odborníků ve zdravotnictví trpí vážným pracovním stresem a podléhá vyhoření. Vysoké procento sebevražd je toho přímým důsledkem.

TIP: Nebezpečné hory? Vysokohorské prostředí svádí lidi k sebevraždám

Zároveň vyšlo najevo, že tento alarmující stav je mimo zájem veřejnosti i odborníků. V USA neexistují žádné speciální programy určené lékařům, které by jim pomáhaly zvládat obtížnou profesi. Často tak dochází k sebevraždám u lékařů, kteří trpí depresemi nebo mají problémy s alkoholem a dalšími podobnými látkami.

  • Zdroj textu:

    American Psychiatric Association

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907