Mnozí z nás trpí až panickým strachem z létání, zatímco do auta denně usedáme bez váhání. Statistiky však mluví jasně: Obavy z letadel jsou zcela zbytečné, zatímco smrt číhá právě na silnici
Obavy z letadel jsou zcela zbytečné, smrt číhá především na silnici
Jen za rok 2015 přepravila letadla komerčních společností v EU přibližně 918 milionů pasažérů, přičemž obětí bylo ve stejném období „pouze“ 155. Zmíněná statistika je však mírně zavádějící, protože mezi léty 2010 a 2014 zahynulo při haváriích linkových letů jen 33 lidí: Loni číslo poskočilo kvůli nešťastnému Airbusu A320, jenž se 24. března zřítil na trase z Barcelony do Düsseldorfu ve francouzských Alpách. Na vině ovšem nebylo selhání stroje, nýbrž pilot Andreas Lubitz, který letadlo navedl přímo do hory. Nikdo ze 150 lidí na palubě nepřežil.
Daleko větší riziko než ve vzduchu na nás čeká za volantem osobního automobilu: V roce 2015 zahynulo na silnicích EU přibližně 26 tisíc lidí. Nejnebezpečnější jsou vozovky v Rumunsku, kde při nehodách zemře 95 osob na každý milion obyvatel. V České republice se jedná o 63 úmrtí.
Rok 2015 byl přitom rekordní v pozitivním slova smyslu, neboť se poprvé v historii EU v některých členských zemích snížil počet obětí silničních nehod připadajících na milion obyvatel pod čtyřicet. Jednalo se o sedm států, mimo jiné o Švédsko, Maltu, Nizozemí či Velkou Británii. Zároveň v žádné členské zemi nepřesáhl uvedený počet hranici sta obětí, což představovalo další historické prvenství.
Osm procent všech smrtelných zranění na silnicích Evropské unie utrpí cyklisté. K fatálnímu střetu osobních vozidel s jezdci na kolech dochází nejčastěji (konkrétně v 57 % případů) ve městech a obcích, přičemž 79 % obětí představují muži. Zdaleka nejvíc cyklistů zemře na nizozemských silnicích, kde jsou lidé na kolech každoročně účastníky zhruba čtvrtiny nehod.
TIP: Víme, na co zemřete: 5 nejčastějších příčin smrti podle WHO
Mnohem bezpečněji – i když v porovnání s letadlem pořád méně – bychom se měli cítit ve vlacích. Při nehodách na železnici totiž v roce 2015 v EU zemřelo nebo utrpělo vážné zranění 1 896 lidí. Zhruba dvě třetiny těchto obětí přitom připadají na pouhé čtyři země, konkrétně na Polsko (639), Německo (363), Maďarsko (158) a Francii (150). Naopak v Irsku, Lucembursku a Lichtenštejnsku loni ke smrti na dráze nedošlo. Průměrně si každé vlakové neštěstí v EU vyžádá 0,74 oběti.
100+1 zahraniční zajímavost
ZajímavostiJeště v červenci 1942 bylo naživu 80 % budoucích obětí holocaustu. O 11 měsíců později však byl tento poměr přesně opačný. Čím méně se Němcům dařilo na východní frontě, tím více zvyšovali své úsilí ve věci tzv. konečného řešení židovské otázky.
VědaČtyři a půl metru dlouhá ankylorhiza s tlamou plnou zubů děsila vše živé v oceánu období oligocénu.
VesmírExtrémně velký
Název: Extrémně velký dalekohled (Extremely Large Telescope, ELT)
Průměr: 39,3 m
V provozu od roku: 2025Čím je průměr objektivu větší, tím víc světla může teleskop soustředit a tím víc podrobnějších informací získat… Evropští astronomové se rozhodli postavit dalekohled, který hned tak něco nepřekoná. Původní představy dokonce počítaly s průměrem 100 m, což se však ukázalo být nad současné technické i finanční možnosti. Vedení Evropské jižní observatoře (ESO) dalo zelenou konstrukci menšího, ale přesto mimořádně velkého dalekohledu ELT – Extremely Large Telescope.
Projekt počítá s přístrojem o průměru 39,3 m. Primární zrcadlo se bude skládat ze 798 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,4 m a tloušťce pouhých 50 mm. Do optické soustavy se začlení zrcadla systému adaptivní optiky, kvůli kompenzaci neostrosti snímků způsobené neklidem atmosféry. Jedno z nich bude podepřeno soustavou šesti tisíc aktivních členů, tzv. aktuátorů, s úkolem „zakřivovat“ zrcadlo v závislosti na stavu ovzduší 1 000krát za sekundu, čímž se dosáhne mimořádně kvalitního obrazu.
V roce 2010 vybrala ESO pro budoucí umístění observatoře horu Cerro Armazones v chilské oblasti Antofagasta, v nadmořské výšce přes 3 000 m. Teleskop má chránit otáčivá kopule o průměru 86 m. Stavební úpravy terénu započaly v červnu 2014 a o tři roky později, 29. května 2017, byl slavnostně položen základní kámen obřího teleskopu.
Německá firma SCHOTT ve své továrně v Mainzu loni v lednu úspěšně odlila prvních šest segmentů primárního zrcadla, které po procesu pomalého chladnutí čeká ještě řada tepelných úprav. Následně budou vybroušena do správného tvaru a pokovena s přesností 15 nm na celé optické ploše. Obojí zajistí francouzská společnost Safran Reosc, jež se ujme rovněž testování zrcadel.
ELT se stane největším okem lidstva, jaké kdy vzhlíželo k obloze, a může revolučně změnit naše vnímání vesmíru. Jeho úkolem bude řešit celou řadu vědeckých záhad, jež mohou pomoct osvětlit naše vlastní kořeny, včetně pátrání po známkách života na planetách podobných Zemi, studia povahy temné energie a temné hmoty nebo sledování raných stadií vývoje vesmíru. Zároveň zcela jistě přinese řadu nových otázek, které dnes nedokážeme ani odhadnout. První pozorování by se mělo uskutečnit v roce 2025.
HistorieKlášter s dvojím prvenstvím
Břevnovský klášter
Nejen mečem a bojem živ je Přemyslovec. Čeští panovníci a později i mocní šlechtici rádi trávili čas budováním četných klášterů. Ostatně očekávali, že si tím zajistí spásu nejen pro sebe, ale i pro své rodiny. Nejstarší mužský klášter v Českých zemích je ten na pražském Břevnově. Založit jej nechal v roce 993 kníže Boleslav II. A jaké druhé prvenství klášter má? Nejdelší tradici vaření piva v celé republice!
VálkaPřestože se ofenziva nevyvíjela podle plánu, von Hindenburg s Ludendorffem obdrželi vysoká vyznamenání.
