Letadlem, vlakem, nebo autem? Jaký způsob cestování je nejbezpečnější?

10.02.2017 - redakce 100+1

Mnozí z nás trpí až panickým strachem z létání, zatímco do auta denně usedáme bez váhání. Statistiky však mluví jasně: Obavy z letadel jsou zcela zbytečné, zatímco smrt číhá právě na silnici

Evropa na (ne)bezpečné cestě -<p>Obavy z letadel jsou zcela zbytečné, smrt číhá především na silnici</p>
Evropa na (ne)bezpečné cestě -

Obavy z letadel jsou zcela zbytečné, smrt číhá především na silnici


Reklama

Jen za rok 2015 přepravila letadla komerčních společností v EU přibližně 918 milionů pasažérů, přičemž obětí bylo ve stejném období „pouze“ 155. Zmíněná statistika je však mírně zavádějící, protože mezi léty 2010 a 2014 zahynulo při haváriích linkových letů jen 33 lidí: Loni číslo poskočilo kvůli nešťastnému Airbusu A320, jenž se 24. března zřítil na trase z Barcelony do Düsseldorfu ve francouzských Alpách. Na vině ovšem nebylo selhání stroje, nýbrž pilot Andreas Lubitz, který letadlo navedl přímo do hory. Nikdo ze 150 lidí na palubě nepřežil.

Smrt číhá na silnicích

Daleko větší riziko než ve vzduchu na nás čeká za volantem osobního automobilu: V roce 2015 zahynulo na silnicích EU přibližně 26 tisíc lidí. Nejnebezpečnější jsou vozovky v Rumunsku, kde při nehodách zemře 95 osob na každý milion obyvatel. V České republice se jedná o 63 úmrtí.

Rok 2015 byl přitom rekordní v pozitivním slova smyslu, neboť se poprvé v historii EU v některých členských zemích snížil počet obětí silničních nehod připadajících na milion obyvatel pod čtyřicet. Jednalo se o sedm států, mimo jiné o Švédsko, Maltu, Nizozemí či Velkou Británii. Zároveň v žádné členské zemi nepřesáhl uvedený počet hranici sta obětí, což představovalo další historické prvenství.

Osm procent všech smrtelných zranění na silnicích Evropské unie utrpí cyklisté. K fatálnímu střetu osobních vozidel s jezdci na kolech dochází nejčastěji (konkrétně v 57 % případů) ve městech a obcích, přičemž 79 % obětí představují muži. Zdaleka nejvíc cyklistů zemře na nizozemských silnicích, kde jsou lidé na kolech každoročně účastníky zhruba čtvrtiny nehod. 

TIP: Víme, na co zemřete: 5 nejčastějších příčin smrti podle WHO

Mnohem bezpečněji – i když v porovnání s letadlem pořád méně – bychom se měli cítit ve vlacích. Při nehodách na železnici totiž v roce 2015 v EU zemřelo nebo utrpělo vážné zranění 1 896 lidí. Zhruba dvě třetiny těchto obětí přitom připadají na pouhé čtyři země, konkrétně na Polsko (639), Německo (363), Maďarsko (158) a Francii (150). Naopak v Irsku, Lucembursku a Lichtenštejnsku loni ke smrti na dráze nedošlo. Průměrně si každé vlakové neštěstí v EU vyžádá 0,74 oběti.

Česko v roce 2015

  • Auta: 5 160 000 vozidel, 93 000 nehod, 669 obětí
  • Vlaky: 176 600 000 cestujících, 94 nehod, 82 obětí
  • Letadla: 12 672 000 cestujících, 4 oběti rekreačních letů

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907