Levhart skvrnitý: Dobře ukrytý africký zabiják

10.04.2019 - Marek Telička

Levharti byli kdysi rozšířeni od Sibiře po Jižní Afriku. Oblast jejich životního prostoru se ovšem kvůli lovu a ztrátě přirozeného prostředí velmi zmenšila. Hustota výskytu se liší podle prostředí: od méně než jednoho kusu po více než třicet na 100 km². Nejhustěji jsou dnes levharty obydleny chráněné oblasti východní a jižní Afriky

<h3>Stěhování jen z rodinných důvodů</h3><p>Levharti mají pevně daná teritoria a na rozdíl od mnoha jiných zvířat včetně lvů a dokonce i gepardů se za zvěří nepřemísťují. Mladí jedinci si ovšem musejí hledat své působiště, protože <strong>stejně jako většina kočkovitých šelem jsou levharti samotáři. Mládě se dává na dráhu samostatného lovce v cca 18 měsících věku</strong>. V případě, že se jedná o mladého samce, odchází od matčina teritoria dost daleko, aby nedocházelo k příbuzenskému páření. Naproti tomu dcera se většinou usazuje v teritoriu nedaleko matčina území.</p>

Stěhování jen z rodinných důvodů

Levharti mají pevně daná teritoria a na rozdíl od mnoha jiných zvířat včetně lvů a dokonce i gepardů se za zvěří nepřemísťují. Mladí jedinci si ovšem musejí hledat své působiště, protože stejně jako většina kočkovitých šelem jsou levharti samotáři. Mládě se dává na dráhu samostatného lovce v cca 18 měsících věku. V případě, že se jedná o mladého samce, odchází od matčina teritoria dost daleko, aby nedocházelo k příbuzenskému páření. Naproti tomu dcera se většinou usazuje v teritoriu nedaleko matčina území.

<h3>Mistři kamufláže</h3><p>Levhart je nejrozšířenější kočkovitou šelmou světa. Například v oblasti Masai Mara se podle dostupných údajů na ploše zhruba 1 520 km² pohybuje asi stovka těchto zvířat. Teoreticky by tak mohl být nějaký levhart k vidění každou chvíli, ale ve skutečnosti není vůbec snadné je objevit. Jsou totiž opravdovými mistry kamufláže. Jednak jsou dokonale maskovaní svým zbarvením a navíc prostě nechtějí být spatřeni. <strong>Spousta stopařů se přesvědčila o inteligenci levharta, který své pronásledovatele vodil v kruzích. Vzhledem k jejím schopnostem považují mnozí tuto šelmu za skutečného krále zvířat</strong>.</p>

Mistři kamufláže

Levhart je nejrozšířenější kočkovitou šelmou světa. Například v oblasti Masai Mara se podle dostupných údajů na ploše zhruba 1 520 km² pohybuje asi stovka těchto zvířat. Teoreticky by tak mohl být nějaký levhart k vidění každou chvíli, ale ve skutečnosti není vůbec snadné je objevit. Jsou totiž opravdovými mistry kamufláže. Jednak jsou dokonale maskovaní svým zbarvením a navíc prostě nechtějí být spatřeni. Spousta stopařů se přesvědčila o inteligenci levharta, který své pronásledovatele vodil v kruzích. Vzhledem k jejím schopnostem považují mnozí tuto šelmu za skutečného krále zvířat.

<h3>Nebezpečná kořist </h3><p>Běžnou kořistí levhartů jsou paviáni a kočkodani, kteří v některých částech Afriky tvoří až deset procent jídelníčku. V žádném případě ale nejde o snadný úlovek. <strong>Dospělí paviání samci mohou vážit až 45 kilogramů, tedy víc než levhartí samice. Jejich tesáky jsou navíc delší než tesáky lva (více než 7 centimetrů) a silou skusu je mezi primáty předčí zřejmě jen gorily</strong>. Zkušení levhartí lovci proto vyhledávají osamocené paviány a na mobilizovanou tlupu zásadně neútočí.</p>

Nebezpečná kořist 

Běžnou kořistí levhartů jsou paviáni a kočkodani, kteří v některých částech Afriky tvoří až deset procent jídelníčku. V žádném případě ale nejde o snadný úlovek. Dospělí paviání samci mohou vážit až 45 kilogramů, tedy víc než levhartí samice. Jejich tesáky jsou navíc delší než tesáky lva (více než 7 centimetrů) a silou skusu je mezi primáty předčí zřejmě jen gorily. Zkušení levhartí lovci proto vyhledávají osamocené paviány a na mobilizovanou tlupu zásadně neútočí.

<h3>Klid na oběd </h3><p>Levharti jsou nesmírně přizpůsobiví a přežívají i díky velmi pestrému jídelníčku, do nějž například jen v subsaharské Africe patří více než 90 zvířecích druhů: od členovců po dospělé antilopy losí. S oblibou vynášejí svou kořist na strom, což ale nedělají zdaleka všude. Například v Masai Mara vynesou levharti na strom téměř každou kořist. Naproti tomu v národním parku Tsavo žerou většinu úlovků na zemi a v některých částech Afriky nelezou na stromy vůbec. <strong>Rozdílné chování je dáno přítomností konkurence. Na území Masai Mara žije kolem čtyř se lvů, a proto je logické, že levharti svůj úlovek preventivně „uklízejí“ mimo jejich dosah</strong>.</p>

Klid na oběd 

Levharti jsou nesmírně přizpůsobiví a přežívají i díky velmi pestrému jídelníčku, do nějž například jen v subsaharské Africe patří více než 90 zvířecích druhů: od členovců po dospělé antilopy losí. S oblibou vynášejí svou kořist na strom, což ale nedělají zdaleka všude. Například v Masai Mara vynesou levharti na strom téměř každou kořist. Naproti tomu v národním parku Tsavo žerou většinu úlovků na zemi a v některých částech Afriky nelezou na stromy vůbec. Rozdílné chování je dáno přítomností konkurence. Na území Masai Mara žije kolem čtyř se lvů, a proto je logické, že levharti svůj úlovek preventivně „uklízejí“ mimo jejich dosah.

<h3>Oblíbená schovávačka</h3><p>Opuštěný stromový háj s rozlehlými větvemi – tak vypadá ideál levhartího útočiště. Místo, které mají levharti v oblibě, se pozná podle velkého množství nízkých rozlehlých větví. S jistotou vás o občasné přítomnosti levhartů přesvědčí poškrábané kmeny stromů. Hájek na pozadí tohoto snímku se představě levhartího ráje velmi podobá.</p>

Oblíbená schovávačka

Opuštěný stromový háj s rozlehlými větvemi – tak vypadá ideál levhartího útočiště. Místo, které mají levharti v oblibě, se pozná podle velkého množství nízkých rozlehlých větví. S jistotou vás o občasné přítomnosti levhartů přesvědčí poškrábané kmeny stromů. Hájek na pozadí tohoto snímku se představě levhartího ráje velmi podobá.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907