V Levantě jste si mohli dát sezam, kurkumu, banány nebo sóju dlouho před naším letopočtem
Evropané si oblíbili asijskou kuchyni už hodně dávno
Dobré jídlo spojuje lidi a pohání obchod. Dávní obyvatelé Středomoří si díky tomu mohli užívat dobrodiní kuchyně jižní a východní Asie, o mnoho dříve, než jsme se mysleli. Zjistil to tým archeologů, který vedl Philipp Stockhammer z německé Ludwig-Maxmilians-Universität München.
Badatelé prozkoumali mikroskopické zbytky jídla, které objevili v zubech 16 obyvatel dnešní Levanty, tedy ve východní části Středomoří. Tito lidé žili v 17. a také v 11. století před naším letopočtem, na lokalitách Megido a Tel Erani, které obě leží v Izraeli. Nešlo přitom jen o vysoce postavenou elitu, ale byli to lidé z různých sociálních vrstev.
Archeologové zjistili, že lidé v této oblasti dlouho před naším letopočtem měli k dispozici pokrmy ze vzdálených končin Asie, včetně sezamu, kurkumy, banánů a sóji. Tento objev posouvá čas příchodu těchto plodin do východního Středomoří o celá staletí, v případě sóji dokonce o tisíce let.
TIP: Izraelská poušť u Beer Ševy ukrývala nejstarší tavicí pec na světě
Jak k tomu dodává Stockhammer, odborníci se obvykle domnívají, že se raná éra globalizace týkala pouze obchodování s kovy a drahými kameny. Teď se ale ukazuje, že zároveň s tím probíhala i globalizace obchodu s potravinami a pochutinami. Podle Stockhammera víme o historii potravin stále jen málo, takže archeology čeká ještě řada podobných zajímavých objevů.
Pixabay
ZajímavostiKrom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.
VědaDron Zephyr S při letních testech
HistorieAzincourt: Nedisciplinovaní rytíři
Psal se rok 1415 a schylovalo se k jedné z nejdůležitějších bitev stoleté války, ke které mělo dojít u severofrancouzského Azincourtu. Anglické vojsko se tehdy vylodilo na pobřeží a čekalo na rozhodný boj. Odhadem 6 000 až 9 000 vojáků zápolilo s vyčerpáním, zato Francouzi šli do boje se vší vervou. Byla to obrovská armáda, která prý mohla čítat až 36 000 mužů. K vidění zde byla krásná brnění. Silní koně. Jedno jim ale chybělo. Disciplína.
Když boj začal, dostávali se francouzští jezdci jen těžko k nepříteli. Urozencům navíc šlo spíše o ukázku osobní statečnosti a kopyta těžkých koní se navíc nořila hluboko do bláta, které vytvořily deště z předcházející noci. Angličané měli nádavkem jednu obrovskou výhodu, a totiž dlouhé luky, i když jejich role asi nebyla tak dominantní, jak se kdysi tvrdilo. Rozhodně však dokázaly vystřelit stovky vraždících nástrojů za minutu a francouzská převaha se proto rychle zmenšovala. Země galského kohouta nakonec utržila drtivou porážku a přišla o výkvět svého rytířstva. Zatímco na anglické straně prý padlo 15 rytířů, Francouzi jich ztratili kolem 5 000. (foto: Wikimedia Commons, CC0)
VesmírDostane-li se planetka do Kirkwoodovy mezery, vytlačí ji odtud působení gravitační síly Jupitera.
PřírodaPuklinový kaňon nazvaný Subway (podzemka) patří k nejvyhlášenějším místům Národního parku Zion.
