Reklama


Magická síla kamenů: Pupek světa z bájné věštírny v Delfách

27.11.2018 - Kateřina Helán Vašků

Nejslavnější kameny na Zemi se nerozlučně pojí s velkými náboženstvími a v mnoha případech i s mýty o stvoření světa. Křesťanský pupek světa v tomto směru symbolizuje omfalos z bájné věštírny v Delfách

<p>Původní omfalos se dnes nachází v muzeu v Delfách. Na jeho místě se v ruinách chrámu tyčí kamenný kužel.</p>

Původní omfalos se dnes nachází v muzeu v Delfách. Na jeho místě se v ruinách chrámu tyčí kamenný kužel.


Reklama

Na rozdíl od egyptského „pupku světa“ se jeho starořecký nástupce zvaný omfalos dochoval, i když přetrvávají jisté pochybnosti, zda jde o originál, nebo o kopii z pozdější doby. Nachází se v muzeu v Delfách a také k němu se váže zajímavá legenda. 

Podle antické mytologie vyslal kdysi Zeus z protilehlých koutů světa dva orly, kteří se měli setkat v jeho středu. Ptáci se po dlouhé cestě nakonec střetli nad starořeckými Delfami. Právě tam následně nejvyšší bůh řeckého panteonu spustil z nebe kámen, čímž započalo stvoření. Omfalos se později přesunul do delfské věštírny, přesněji do jejího nejposvátnějšího prostoru, tzv. adytonu. Jen kousek od něj měla zpoza závěsu na zlaté trojnožce věštit věhlasná Pýthie

Nádoba na opiáty? 

Nejvýmluvnější svědectví o podobě delfského omfalu přinesl řecký cestovatel a zeměpisec Pausanias, který věštírnu ve 2. století navštívil a podrobně popsal. Zaoblený mramorový balvan prý zdobily rytiny tanečníků i drahé kameny. Údajně patřil k nejposvátnějším částem chrámu, věřící ho každý den natírali olejem a během svátků jej halili do vlny. 

Kámen je uvnitř dutý a fakt, že dle dávných svědectví umožňoval komunikaci s bohy, vedl některé badatele k zajímavým hypotézám. Podle jedné z nich například mohl spočívat na zřídle toxických výparů. Přímo pod věštírnou se totiž setkávají dva tektonické zlomy, jimiž se do okolních pramenů uvolňuje teplo a zahřívá organické usazeniny. Podle chemických analýz je výsledkem silná koncentrace etylenu, který vyvolává euforické stavy. Historik Plutarchos, jenž věštírnu navštívil, si výparů povšiml a jejich efekt správně odhadl ve svém díle. 

Poklad v muzeu

Dnes lze původní rekonstruovaný omfalos obdivovat v muzeu v Delfách, zatímco v ruinách chrámu se nalézá kamenný kužel vyznačující místo, kde kdysi stával. Podobně jako v případě benbenů ani delfský omfalos nebyl zdaleka jediný – podobné kameny se našly nedaleko Athén, v Thébách nebo v egyptském Karnaku. Je však možné, že se jejich význam přece jen lišil a mohly sloužit ke konkrétním rituálům daného místa. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Pátrači operovali spolu s bitevníky v takzvaném růžovém týmu. Zde dvojice „lovec–zabiják“ z poslední etapy války – bitevní vrtulník AH-1 kryje průzkumný OH-58.

Válka

Prakticky od prvního dne Kláru tížila výše výživného, které ji manžel poskytoval na vedení domácnosti. Po šesti letech manželství pohár trpělivosti přetekl.

Historie

Více než půlmetrový surýn leopardí žije skrytě v bažinách Floridy a Alabamy

Věda

Planetka Bennu na snímku sondy OSIRIS-REx

Vesmír

Ve výřezu nový nanogel pod mikroskopem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907